Strach z cizinců roste. Šíří nemoci a ohrožují naši kulturu, tvrdí značná část Čechů

O tom, že je v Česku přiměřeně cizinců, je přesvědčeno 50 procent veřejnosti, což je nejvíce od roku 2009. Podle 40 procent Čechů je cizinců v republice příliš mnoho a jen dvě procenta si myslí, že jich je příliš málo.

Většina lidí, konkrétně 78 procent, ale nesouhlasí s tím, aby bylo umožněno usadit se v ČR každému, kdo o to projeví zájem. Opak si myslí 17 procent Čechů, což je nejméně od roku 2005. Tři čtvrtiny dotázaných také uvedly, že by cizinci měli mít možnost pobývat v ČR jen za určitých podmínek. Čtyři procenta občanů by jim to umožnila bez omezení. Pětina si myslí, že by cizincům nemělo být vůbec umožněno dlouhodobě v Česku pobývat, přičemž tento názor vyslovilo nejvíce respondentů od roku 2003, uvedlo CVVM.

Nejvíce lidí za uplynulých 13 let zastává i názor, že by se cizinci v ČR měli co nejvíce přizpůsobit místním zvyklostem. Nyní je o tom přesvědčeno 80 procent lidí, v roce 2003 jich bylo 56 procent. S nutností částečného přizpůsobení cizinců českým zvyklostem souhlasí 18 procent lidí a podle procenta by měli mít možnost žít v ČR zcela podle svých zvyklostí.

Více než polovina (55 %) dotázaných považuje občany jiných národností, kteří k nám přišli v posledních letech, za problém v rámci celé České republiky. Opačný názor, že tito nově příchozí nejsou problémem v rámci celé ČR, zastávala více než třena (35 %) oslovených občanů a zbylých 10 % na otázku odpovědělo, že neví, uvedl soc.cas.cz.

V místě svého bydliště pak občany jiných národností, kteří k nám přišli v posledních letech, za problém označila necelá čtvrtina (23 %) respondentů, přibližně polovina (49 %) je za problém nepokládá, pětina (20 %) uvedla, že v místě jejich bydliště žádní cizinci nežijí, a 8 % odpovědělo, že neví.

Psali jsme: Vstřícnost k cizincům klesá. Představují riziko, obává se většina Čechů Uprchlíci překonali korupci: Migrace je nejpalčivější problém, říká drtivá většina Čechů  

Z hlediska subjektivního hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti s jeho zhoršováním roste deklarovaná problémovost přistěhovalců jiných národností v rámci celé ČR. Jako problém častěji vnímají občany jiných národností v rámci celé ČR lidé pracující v nekvalifikovaných dělnických profesích a voliči KSČM. Méně často tyto cizince za problém v rámci celé České republiky označují studenti, Pražané a voliči ODS.

Regionálně se v hodnocení problémovosti občanů jiných národností v místě bydliště objevil rozdíl mezi Čechami a Moravou, když v místě bydliště obyvatelé Čech častěji uváděli odpověď, že přistěhovalci jiných národností nepředstavují problém, zatímco na Moravě se namísto toho více objevovala varianta, že žádní cizinci v daném místě nežijí.

V podrobnějším regionálním členění vyšší podíl problémů s cizinci v místě bydliště šetření zaznamenalo v Ústeckém kraji a na Vysočině, naopak nižší byl tento podíl v Jihomoravském kraji. Obyvatelé Prahy pak častěji uvedli, že cizinci v místě jejich bydliště problém nepředstavují.

Další otázka byla zaměřena na vnímání cizinců žijících dlouhodobě na území České republiky. Největší zastoupení souhlasných odpovědí bylo zaznamenáno u negativních názorů – cizinci znamenají zdravotní riziko ve smyslu šíření nemocí (souhlas vyjádřilo 69 % respondentů), jsou příčinou nárůstu kriminality (66 %) a zvyšují celkovou nezaměstnanost (58 %). Nesouhlas s těmito výroky vyjádřila pouze přibližně desetina dotázaných (11 % v případě zdravotního rizika, 8 % v případě nárůstu kriminality a 13 % v případě zvyšování celkové nezaměstnanosti). Nadpoloviční většina českých občanů se domnívá, že cizinci dlouhodobě žijící v ČR ohrožují náš způsob života (53 %), nesouhlas vyslovilo 16 % oslovených.

U pozitivních výroků týkajících se cizinců dlouhodobě pobývajících v ČR naopak převládají nesouhlasné odpovědi. Převážná část české veřejnosti nesouhlasí s tím, že cizinci obohacují naši vlastní kulturu (souhlas vyjádřilo 17 % dotázaných, nesouhlas 52 %, což je nevyšší podíl nesouhlasících ze všech položek), přispívají k řešení problému stárnoucí populace (souhlas 17 %, nesouhlas 41 %) a přispívají k rozvoji hospodářství (souhlas 16 %, nesouhlas 44 %).

V porovnání s únorem 2015 došlo u řady zkoumaných postojů k cizincům k výraznějším změnám. Respondenti častěji souhlasili s tím, že cizinci dlouhodobě žijící v ČR znamenají zdravotní riziko (nárůst souhlasných odpovědí o 12 procentních bodů) a ohrožují náš způsob života (nárůst souhlasných odpovědí o 11 procentních bodů). Naopak pokles souhlasných odpovědí jsme zaznamenali v případě výroku, že cizinci zvyšují celkovou nezaměstnanost (pokles souhlasu o 7 procentních bodů), že přispívají k řešení problému stárnutí populace (pokles souhlasu o 6 procentních bodů) a že obohacují naši vlastní kulturu (pokles souhlasu o 5 procentních bodů).

"Z dlouhodobého hlediska můžeme konstatovat, že souhlas s tvrzením, že cizinci ohrožují náš způsob života, je nejvyšší za celé sledované období, tj. od roku 2009," dodali autoři průzkumu.