Přijímaní uprchlíků? Češi mírně změnili názor, ukazuje poslední průzkum

Jedním z hlavních okruhů, ke kterým se česká veřejnost vyjadřovala, je otázka přijetí uprchlíků přicházejících do Evropské unie z oblastí postižených válečným konfliktem. Tři pětiny (61 %) dotázaných zastávají názor, že by Česká republika neměla tyto uprchlíky přijímat vůbec, necelá třetina respondentů (32 %) je pro jejich přijetí do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu. Jen velmi malá část občanů ČR (3 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde.

Pokud srovnáme březnové výsledky s názorovým rozložením ze září roku 2015, vidíme, že postupně stoupal podíl těch, kteří by uprchlíky do České republiky nepřijímali vůbec. Tento vzestup se zastavil v lednu, oproti kterému současné výsledky vykazují mírné snížení podílu dotázaných s odmítavým názorem k přijetí uprchlíků. V porovnání s lednovými výsledky tak dochází k mírnému vzestupu lidí, kteří by uprchlíky přijali do doby, než se budou moci vrátit do země svého původu (vzestup o 4 procentní body).

"Zároveň pak mírně poklesl podíl lidí, kteří by uprchlíky nepřijímali (pokles o 4 procentní body). Když se podíváme na výsledky zářijového šetření z roku 2015, vidíme, že podíl občanů, kteří byli kladně nakloněni přijímání uprchlíků, byl přibližně stejný (46 %) jako podíl lidí s odmítavým postojem (50 %). V současnosti se podíl zastoupení těchto skupin liší o 27 procentních bodů (34% ku 61 %)," uvedl soc.cas.cz.

Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se mírně zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a se zvyšující se životní úrovní respondenta (což jsou do značné míry propojené charakteristiky).

Česká veřejnost očekává, že se cizinci co nejvíce přizpůsobí zvyklostem české kultury a dlouhodobě je vnímá jako určité bezpečnostní riziko. Pokud jde soužití s cizinci, třetina Čechů (33 %) by za sousedy nechtěla mít cizince. Ve srovnání postojů k přijímání uprchlíků z pohledu české veřejnosti s hodnocením občanů Polska vidíme, že polská veřejnost je v této otázce méně vyhraněná nežli česká, a proti přijetí uprchlíků je v lednovém šetření 53 % dotázaných.

Jako výraznou bezpečnostní hrozbu vnímají uprchlíky nejen ve spojení s ČR (79 %), ale i v evropském (91 %) a světovém (80 %) měřítku. Pokud srovnáme pocit ohrožení s ostatními aktuálními událostmi, vidíme, že v současnosti jsou nejvýrazněji vnímány českou veřejností jako ohrožení pro celosvětový mír události spojené s tzv. Islámským státem. Oproti tomu události na Ukrajině nejsou považovány v porovnání s děním kolem uprchlíků a tzv. Islámského státu za tak výrazné ohrožení.

Z hlediska vývoje pak nedochází v postojích veřejnosti k posunům. Uprchlíky v únoru jako ohrožení pro ČR vnímalo 81 % občanů, ohrožení pro Evropu 92 % a jako nebezpečí pro světovou bezpečnost 82 %.

75 % respondentů se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let. Pokud srovnáme zájem o dění kolem uprchlíků s ostatními aktuálními událostmi ve světě, vidíme, že přibližně stejně vysoký zájem projevuje veřejnost i o dění týkající se Islámského státu (69 %). Zájem o dění na Ukrajině je podstatně nižší (37 %).

Poláci jsou více otevření přijímání jak uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky tak z Ukrajiny. Přibližně třetina dotázaných (30 %) v polském šetření je pro přijetí uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, odmítavě se vyjádřilo 67 % respondentů. Pro srovnání v české veřejnosti je přijetí těchto uprchlíků nakloněno 17 % dotázaných, proti se vyjádřilo 79 % občanů. Kladně se k přijetí ukrajinských uprchlíků vyjádřilo 62 % polských respondentů starších 18 let. V kontextu České republiky je pro přijetí těchto uprchlíků 37 % dotázaných, oproti tomu 55 % by uprchlíky z Ukrajiny nepřijímalo.