"Pasťák" v Chrastavě prý týral chovance. Vyměnili vedení

Nové vedení chce zrušit kamerový systém na chodbách, změnit bodování chovanců, které umožňovalo vzorným mít vycházky, ostatním ne. A také sundat mříže z celé budovy. "Systém hodnocení, atmosféra v zařízení. Byla hlavně nedůvěra vůči dospělým. No mříže už se měly odstranit hodně dávno," vypočítala Soňa Cpinová, která pověřená dočasným vedením ústavu.

S tím ale nesouhlasí bývalá ředitelka ústavu Markéta Sochorová: "Je to bezpečnostní prvek na ochranu těch dětí." Faktem je, že třeba v roce 2006 se několik chovanců zranilo při útěku, když skákali z okna. A v roce 1998 tu chovanci při pokusu o útěk dokonce zavraždili jednu vychovatelku.

Uvolňování režimu v druhém nejpřísnějším zařízení po boletickém ústavu, podle pětadvaceti učitelů a vychovatelů, kteří se tu starají o čtyřicet mladistvých delikventů, nepřinese nic dobrého. "To povede k rozpadu výchovného systému. Už to nebude výchovný ústav," domnívá se odstupující ředitelka Markéta Sochorová.

Podle ní je za vším pomsta dvou vyhozených pracovnic. "Neplnily to, co plnit měly," dodává Sochorová. S některými chovanci prý měly vyhozené pracovnice příliš liberální vztahy, které přerůstaly přípustnou mez. Etopedka je brala do restaurace, vozila soukromým autem a při jednom z dlouhých pohovorů je přistihli v intimní chvilce.

Třeba chovanec Michal přiznal, že se se svou terapeutkou líbal: "Prostě jsem ji chytnul kolem krku a vykousnul jsem se s ní. Nepřipadalo mi, že jí to vadí." To ale rozporuje právě zmiňovaná terapeutka Marta Singh. "Byla jsem v systému, kde byli chlapci zavřený i měsíc a nedostali se ven. Pochopitelně, že se se kluci do mě zamilovávali a podobně. To je přirozený jev a nebudu to ani popírat. Rozhodně to nepřekročilo z mé strany žádnou hranici," řekla terapeutka.

Na útěku je nyní 12 chlapců, tedy třetina chovanců. I proto si starosta Chrastavy Michael Canov přeje, aby ústav ukončil činnost: "My bychom byli nejradši, kdy toto zařízení ukončilo svoji činnost na území města Chrastavy."