Sociálně-právní ochrana dětí? Šabatová odhalila lajdáctví na úřadech

Kancelář veřejného ochránce práv uvedla, že mezi nejčastější nedostatky patří nečinnost úřadu, zanedbání práce s rodinou nebo to, že orgán nevyčerpal všechny možností sociální práce před odebráním dítěte z rodiny.

„Ve všech případech orgány uznaly svá pochybení a pokud to bylo ještě možné, chyby napravily. Celkově proto spolupráci s OSPOD hodnotíme pozitivně," uvedla ombudsmanka v tiskové zprávě.

Šabatová zjistila pochybení u více než poloviny podnětů. Vedoucí oddělení rodiny, zdravotnictví a práce kanceláře Petra Šuplerová však upozornila, že to nelze brát obecně. „Nemonitorujeme práci orgánu sociálně-právní ochrany dětí v celé České republice. Neznáme tu kladnou část jeho práce, ale známe pouze tu část, kdy se na nás obracejí rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za výchovu a nejsou s něčím spokojené," uvedla Šuplerová.

„Za uplynulé dva roky byl nejčastějším nedostatkem nečinnost úřadu (22 %) a zanedbání práce s rodinou (21 %). Mezi další významná a opakující se pochybení patří nevyčerpání všech možností sociální práce před odebráním dítěte z rodiny (11%), překročení pravomocí (10 %), uvádění nepřesných či zavádějících údajů pro soudy, které například rozhodují o odebrání dítěte nebo omezení kontaktů s rodinou (7 %). Posledním, ale velmi podstatným, nedostatkem pak je ponechání dětí v ústavech po zbytečně dlouhou dobu nebo neodůvodněné rozdělení sourozenců (6 %)," uvedla kancelář ombudsmanky.

Podle právničky kanceláře Kláry Ille existovaly problémy například při omezení styku s rodiči, aniž by o tom rozhodl soud. „Týká se to například dětí v ústavním zařízení. Pokud se OSPOD setká s takovou praxí v ústavech, musí zařízení upozornit, že je to nezákonná praxe," dodala Ille.