ROZHOVOR | Arabové v Česku? Šéf Domu národnostních menšin otevřeně zhodnotil situaci

Jak uprchlická krize zasáhla do chodu a činnosti Domu národnostních menšin (DNM)? Setkáváte se například se zvýšenou nevraživostí proti vaší společnosti ze strany Čechů?

Naštěstí ne. Tady ale musím vyvětlit, že naší cílovou skupinou nejsou migranti nebo uprchlíci, ale čeští státní příslušníci hlásící se k jinému než českému původu; jedná se o „české" Maďary, Němce, Slováky, Rusy, Ukrajince, Řeky nebo Vietnamce, celkem o 14 národností. U některých, jako třeba mladých Vietnamců, mám neodbytný pocit, zdali nejsou do české společnoti integrování ještě lépe než jejich čeští vrstevníci..

EU přichází s řadou návrhů na řešení migrační krize (například povinné kvóty, dohoda s Tureckem, námořní mise proti pašerákům běženců). Které je podle Vás nejlepší?

Řešení Vám neřeknu a dost pochybuji, že bude tak jednoduché, jak navrhují někteří populisté. Jen steží můžete oplotit všechny řecké ostrovy a Evropu hermeticky uzavřít od zbytku světa. Může asi fungovat kombinace Vámi zmíněných opatření, ale zároveň se úspěch nedostaví bez stabilizace situace v zemích, odkud migrační vlny odcházejí.

Zastaví uprchlickou krizi ploty a armáda na hranicích, popř. nasazení hasičů, jak nedávno navrhl prezident Miloš Zeman?

Mám pocit, že aktuálně řešíme spíš opačný problém. Uprchlíkům se u nás z mnoha důvodu příliš nelíbí a po pár dnech odcházejí za vidinou lepšího života pryč. Byl to i mediálně sledovaný problém iráckých kresťanů. No a nápad s hasiči snad asi nemá smysl komentovat, ti jsou samozřejmě zapotřebí jinde.

Jak celkově hodnotíte přístup českých politiků k uprchlické krizi? Zvládají situaci?

Myslím, že premiér Sobotka zachovává chladnou hlavu a nešíří paniku, to mi je sympatické. Problémy je třeba řešit, s tím souhlasím. Přesto u nás zatím žádný problém s uprchlíky ani cizinci není. Azylová střediska jsou poloprázdná a drtivá většina ze skoro půl milionu cizinců u nás pracuje a vytváří hodnoty, z kterých těžíme všichni. Ať už průmysl či stavebnictví, nebo senioři, na jejichž důchody ze svých odvodů přispívají pracující bez ohledu na svůj původ.

Právnička Klára Samková momentálně „válčí" s tureckým velvyslancem, když islám přirovnala k totalitním ideologiím. Jak vnímáte tuto kauzu?

Kauze moc nerozumím, ale mám pocit, že se jedna strana sporu vyznačuje záměrnou potřebou provokovat za každou cenu a druhá pak reagovala příliš přecitlivěle a vztahovačně.

Pozornost se v současnosti taky obrací na neziskové organizace. Často zaznívají hlasy, že jsou to zbytečné a nákladné spolky „sluníčkářů". Co na takové názory říkáte?

Neziskové organizace odvádějí práci všude tam, kde z nějakého důvodu selhává stát, nebo působí nedostatečně. Vezměte si kupříkladu práci lidí z neziskového sektoru, často dobrovolníků, třeba v romských lokalitách. Organizují terénní práci, doučují romské školáky, pomáhají v sociální problematice či při rekvalifikacích. Takto bych mohl pokračovat třeba v oblasti ochrany životního prostředí či péče o vážně nemocné.

V Česku žije řada národnostních menšin. Lze obecně shrnout jejich názor na uprchlickou krizi? Debatujete v DNM na toto téma?

Předpokládám, že by měli být vzhledem ke své vlastní historické zkušenosti tolerantnější a empatičtější vůči lidem s odlišným původem, rasou či náboženstvím, ale nerad bych se mýlil. I u nás v instituci se samozřejmě tomuto tématu nevyhýbáme, ale nepatří to k tématům, kterými by naše menšiny „žily".

Nedávno se v médiích objevila zpráva, že začínají být potíže uvnitř ruské menšiny žijící v ČR, především kvůli ukrajinské krizi, ale i politice prezidenta Putina. Opravdu vnímáte zhoršené vztahy mezi členy této komunity, popřípadě mezi Rusy a Ukrajinci u nás?

U nás v Domě národnostních menšin žádné tenze naštěstí nejsou, je to dané i tím, že jsou u nás ruské i ukrajinské organizace názorově velmi blízké, převládá kritický pohled na současnou politiku ruského vedení třeba ve vztahu k událostem na Ukrajině a anexí Krymu.

Psali jsme: Ruská menšina v Česku? Začínají se objevovat vážné problémy, upozorňuje zpráva  

Co se týká ruské menšiny obecně, situace je mnohem složitejší a velká část komunity současnou velmocenskou politiku Ruska obhajuje, argumentuje, že hájí své zájmy a rozšiřuje sféru vlivu, že se chová stejně jako další velmoce. Pak je tady taky početná skupina ruských občanů, kteří zde žijí, studují či podnikají, oceňují vyšší životní úrovneň či bezpečí a užívají si klid a krásu Prahy či Varů a s politikou nechtějí mít nic společného.

Mění se přístup Čechů k národnostním menšinám v závislosti na dění ve světě? Před časem se třeba hodně řešila řecká (ekonomická) krize. Zasáhla tato záležitost i řeckou menšinu v Česku?

Myslím, že přístup české veřejnosti k menšinám se výrazněji nemění. To je spíše pozitivní zpráva. V případě řecké komunity panovala určitá nelibost nad tím, jak média líčila a generalizovala situaci v Řecku a vytvářela obraz „líných, přeplácených a věčně nespokojených Řeků". Přitom kdo zná Řeky u nás, dobře ví, jak pracovití a úpěšní jsou. Jako příklad můžu uvést jednu z nejbohatších rodin u nás, rodinu Samarasů, zachránce tradičního českého nápoje Kofoly.

S jakými problémy se obecně nějčastěji potýkají národnostní menšiny v Česku?

Myslím, že jako čeští občané se potýkají většinou s těmi stejnými problémy jako my všichni. Specifickou národnostní menšinou jsou pak Romové, jejich problémy jsou často sociálního rázu a dají se zjednodušit do trojúhelníku bydlení, vzdělání a práce.

Z průzkumů pravidelně vyplývá, že Češi mají nejméně rádi Romy a Araby. Jak tento problém v soužití nejlépe řešit?

Prezentací příkladů dobré praxe a dobrých příkladů spolupráce. A každodenní terénní prací třeba ve vyloučených komunitách. Ve Francii, Německu či Rakousku jsou původní Romové plně integrovaní a soužití funguje bezproblémově, nevidím důvod, proč by to u nás nemohlo být stejně.

No a v případě arabské menšiny u nás je potřeba řici, že patří k jedné z nejvzdělanějších v Evropě vůbec. Mimochodem ČSSD má za senátora Hassana Meziana a ODS zase úspěšného primátora Mladé Boleslavi Raduana Nwelatiho. Oba jsou lékaři a mají syrský původ. Voliči v jejich obvodech evidentně jejich původ neřešili a volili je jako respekované odborníky. A tak je to správně.

S cizinci jste v kontaktu neustále. Co o Češích říkají nejčastěji?

Záleží na tom, odkud jsou. Ti ze západu či z jihu si všímají vedle pozitiv i určité uzavřenosti až neochoty třeba ve službách či na úřadech. Ti z východu si naopak pochvalují vyšší životní úroveň a to, že u nás věci „fungují". No a snad všichni obdivují Prahu i zachovalost měst, hradů a zámků a dobré podmínky k životu. I proto tu rádo žije každý rok víc a víc cizinců.

Děkujeme za rozhovor.