Pozor na extrémní vedra. Hrozí kolaps, dehydratace i další potíže

Sanitky, které odvážejí kolabující pacienty z horka - často kvůli tomu, že dostatečně nepili. Obrázek, který v tropických dnech není ničím výjimečným. Potvrzují to i čísla zdravotních pojišťoven. Ty na ošetření takových pacientů vynakládají ročně milionové částky.

"Náklady na léčbu a ošetření dehydratovaných pacientů dosáhly částky 22 a půl milionu korun a týkaly se 4700 pojištěnců," uvedla mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elena Mazurová.

"VZP na tyto diagnózy ročně vynaloží řádově miliony korun, přičemž spoustě problémů by lidé mohli předejít tím, že by dodržovali pitný režim," potvrdil i Oldřich Tichý z Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Nedostatečný příjem tekutin hlavně v parných dnech není ale jen drahý špás pro zdravotní pojišťovny. "Vrchol dehydratace je samozřejmě selhání oběhového systému až s úmrtím člověka," uvedl lékař Petr Tláskal.

Nejohroženější skupinou jsou přitom děti a starší lidé. Často vůbec nemají pocit žízně, a tak nepijí. Nedávná studie mezi českými školáky prokázala, že pětina z nich je dehydratovaná i když venku horko není.

"Byli jsme překvapeni, že počet dětí, které měly známky laboratorní dehydratace, byl takto vysoký," doplnil Tláskal. Na hranici dehydratace se děti dostávaly už během vyučování a byly to děti, které během dopoledne vypily méně než 4 dcl tekutiny.

Nejen ony, ale i dospělí by přitom měli sáhnout po sklenici s pitím nejméně 6krát denně. Pít tedy pravidelně a v menších dávkách, v horku alespoň 2 a půl litru tekutin, děti pak zhruba polovinu.