Češi se vrací k náboženství předků. Zájem o pohanství roste, religiozita je stále nízko

Při posledním sčítání lidí před pěti lety se oficiálně přihlásilo k pohanství 863 lidí. Podle odborníků má ale o ně zájem víc lidí. Proč jsou tyto směry v ČR málo populární, se jen spekuluje. Roli zřejmě hraje historická zkušenost, skepse a opatrnost.

Slovanské tradice se intenzivně pěstují zejména v Pobaltí, u Ukrajinců a Rusů. Germánské novopohanství, zejména v podobě ásatrú, je populární ve Skandinávii kromě Finska. Tam jsou naopak oblíbené starobylé ugrofinské tradice, které mají Finové společné s Estonci.

"U nás v Česku je religiozita a všechny ukazatele, které se týkají náboženství, velmi nízko," řekl ČTK religionista Ivan Štampach. To se podle něj týká i křesťanských církví. "Hledají se vůči nim alternativy. Návrat k náboženství předků, Slovanů či jiných evropských etnik, je takovým pokusem o alternativu," uvedl.

Podle předsedy Slovanského kruhu Zdeňka Ordelta ale v současnosti přichází nová vlna obnovy původních tradic. "Jsou země, kde probíhala kristianizace, šíření křesťanství, daleko později a v daleko menší míře. Z tohoto důvodu daleko déle tradice přežily v plné síle. Dozvuk tradic je silnější v jiných zemích. České země byly ohniskem křesťanství," doplnil.

Štampach dále uvedl, že podle dostupných údajů se v ČR ke směrům označeným jako pohanské hlásí nejvíce lidí tam, kde je celkově nižší religiozita, konkrétně v Praze a v severních Čechách. Na jihu republiky, zejména v jižní půlce Moravy, je počet příznivců pohanských směrů velmi nízký.