Miniterstvo obrany chce vyznamenání pro generála Šáru

Legionář a účastník protinacistického odboje Šára, který byl popraven v roce 1941, by posmrtně mohl být oceněn medailí Za hrdinství. Podle návrhu na vyznamenání prokázal Šára hrdinství v první i druhé světové válce.

V srpnu 1914 odešel bojovat na ruskou frontu, po třech měsících padnul do ruského zajetí. V červenci 1916 nastoupil k 1. československému záložnímu praporu v Kyjevě a Borispolu a později s 1. československou dělostřeleckou brigádou bojoval u Bachmače. V řadách československých legií se zapojil jako velitel obrněného vlaku „Orlík" do krvavých srážek s bolševiky. V září 1918 byl těžce raněn.

V dubnu 1920 se vrátil do Československa v kapitánské hodnosti. V armádě působil na několika pozicích u dělostřelectva. Po okupaci Československa se odmítl smířit se stávající situací a již od jara 1939 byl napojen na Ústřední vedení Obrany národa v Praze. V únoru 1940 převzal funkci velitele Zemského velitelství Obrany národa - Čechy, kde vybudoval nový štáb.

V září 1941 byl kvůli svému zapojení do odboje zatčen gestapem, prošel krutými výslechy v pražské Pečkárně. Nikoho ze svých přátel ale podle historiků neprozradil. Popraven byl 1. října 1941 v bývalých kasárnách dělostřeleckého pluku v Ruzyni. V roce 1946 byl posmrtně povýšen do hodnosti divizního generála a v roce 2009 mu byl in memoriam udělen Kříž obrany státu ministerstva obrany.