Kolik porcí ovoce a zeleniny máme denně jíst? Tápou i odborníci

Už léta se říká, že máme denně sníst pět porcí, respektive 40 dekagramů, ovoce a zeleniny. Na stránkách International Journal of Epidemiology je dokonce uvedeno, že optimální účinek ovoce a zeleniny na zdraví má deset porcí, tedy 80 dekagramů denně.

"U rakoviny bylo nejnižší riziko onemocnění pozorováno u 60 dekagramů ovoce a zeleniny denně, zatímco u kardiovaskulárních chorob a úmrtnosti to bylo 80 dekagramů denně," uvedli norští vědci, kteří srovnávali desítky dosavadních studií.

"Jestliže se spokojíte s pěti porcemi denně, ani to není zbytečné," upřesnili autoři. Podle nich je ale třeba snažit se víc... Spočítali totiž, že 7,8 milionu lidí ve světě by v roce 2013 nemuselo zemřít, kdyby denně jedli 80 dekagramů ovoce a zeleniny. Jejich závěry však počítají s tím, že snížení rizika úmrtí je spjato pouze s významným množstvím snědené zeleniny a ovoce. Ovšem osoby konzumující více těchto produktů mají zároveň lepší životní hygienu.

"Tyto počty nemají žádný smysl. Pět porcí ovoce a zeleniny denně je především pěkný slogan. Deset kusů ovoce a zeleniny denně je velmi těžké sníst a nemusí to být ten nejlepší nápad z hlediska trávení. Ani zde není spolehlivě prokázán užitek," říká ovšem doktor Laurent Chevallier, expert na klinickou výživu z Montpellier.

Pozor na ovocné džusy, které obsahují mnoho cukrů a trochu utišují hlad. Syrové produkty se také někdy těžce tráví. Lékař se pravidelně setkává s pacienty, jejichž žaludek trpí přemírou syrové stravy.

"Tendence jíst syrové potraviny se zrodila v minulém století, v souvislosti se zájmem o vitaminy. Ty však teplo nemusí nutně ničit. Dva kusy ovoce denně stačí k tomu, aby se pokryla potřeba vitamínu C," říká Chevallier.

Stanovit optimální množství ovoce a zeleniny, které je třeba denně sníst, lze jen těžko, protože jejich kvalita je velmi rozdílná. "Například hroznové víno a borůvky mají větší antioxidační účinek než jablka," uvádí lékař.

Norští autoři podle listu Le Figaro tvrdí, že největšími nepřáteli kardiovaskulárních chorob jsou hrušky a jablka, dále křížatá zelenina, jako je zelí, brokolice, řeřicha či květák, listová zelenina (hlávkový salát, špenát), rajčata a ovoce a zelenina bohaté na betakaroten a vitamin C. Proti rakovině máme jíst nejlépe křížatou, zelenou a žlutou zeleninu.