Katarský princ chce po Česku odškodnění. Média z něj udělala zvrhlíka, tvrdí obhájce

Sání byl po vleklém procesu odsouzen k 11 měsícům a osmi dnům vězení a k vyhoštění. Délka trestu přesně odpovídá době, kterou muž strávil ve vazbě.

V dubnu 2005 rozhodl tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec o předání Sáního do Kataru. Propustit muže z vazby, kde pobýval od září 2004, následně odmítl jak obvodní, tak i nadřízený pražský městský soud. Ministr se proto obrátil na Nejvyšší soud, který v srpnu téhož roku určil, že trestní stíhání Sáního má být v Česku přerušeno, a pustil ho na svobodu.

Člen katarské vládnoucí rodiny k dnešnímu jednání u Obvodního soudu pro Prahu 2 nedorazil. Jeho právník Miroslav Špadrna označil klienta za nešťastného člověka, který ČR považoval za svůj druhý domov a kterého novináři skandalizovali, označili za zvrhlíka a bezdůvodně spojili s tzv. justiční mafií. "Byl v médiích vykreslen jako démon, přitom se provinil jen tím, že měl rád mladé dívky, které rozhodně nebyly panny," prohlásil.

Podle Špadrny Nejvyšší soud jasně vyslovil, že část vazby nebyla v souladu se zákonem. Žalované ministerstvo spravedlnosti má opačný názor: vazbu podle něj nelze považovat za nezákonnou, protože Sání byl následně odsouzen pro závažnou trestnou činnost.

Zástupkyně ministerstva Hana Staňková také upozornila, že pravomocný rozsudek se sice týká jen části stíhaných skutků, nicméně ve zbytku obžaloby nebyl Sání viny zproštěn - jeho stíhání muselo být zastaveno kvůli amnestii vyhlášené prezidentem Václavem Klausem.