Komentář - Proč vlastně Miloš Zeman podepsal milosti Jiřímu Kajínkovi? Co tím sleduje? Médiím a veřejnosti neřekl pravý důvod, probleskly jen určité náznaky. Je dost dobře možné, že tento tah využil z pouhých sobeckých politických důvodů. Bohužel tím poškodil pověst garanta v práva v zemi, českých soudů. O akt milosrdenství tady asi zřejmě nejde...
Ano, právě touto otázkou by se měla česká veřejnost a novináři zabývat a ne řešit, co bude mít Kajínek k večeři první den na svobodě. Český prezident Miloš Zeman se „vyznamenal“ tím, že několikrát ostře zpochybnil české soudnictví. Ústavní soud je garant české ústavnosti a ústava je zákonem s nejvyšší právní silou. A právě Ústavní soud se odmítl zabývat ústavní stížností na Kajínkův případ, zamítl i obnovu procesu v roce 2007, o rok dříve totéž učinil Vrchní soud. Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, na jehož pochybnosti se Zeman při odůvodnění milosti ústy Jiřího Ovčáčka odvolává, ještě jako ministr spravedlnosti v roce 2002 nedoporučil milost pro Jiřího Kajínka. Tehdy byl prezidentem Václav Havel, na něhož se Kajínek obrátil. Havel tak respektoval doporučení ministra spravedlnosti a milost mu neudělil.
Miloš Zeman se tento měsíc pro média vyjádřil, že s Kajínkem se po jeho propuštění nesejde, není to prý populista. Dle jeho slov s ním dokonce nikdy nemluvil a ani se s ním neviděl. Jediný, kdo se s ním tak ze Zemanova okolí sešel, byla jeho manželka Ivana, která mu nyní vede předvolební kampaň. Je několik možných výkladů, proč Zeman, který se udělování milostí při svém nástupu do úřadu téměř zřekl, udělal tento názorový veletoč.
Miloše Zemana přepadlo nutkání projevit milosrdenství a k tomu mu posloužil právě Kajínek. Zeman zkrátka jen využil institut milosti, což je v našem právu jakýsi relikt z dob monarchistických, aby mohl ukázat, že je velkorysý. Milosrdenství ovšem znamená jakýsi soucit s člověkem v nouzi, s někým bezmocným a potřebným. Lze za takového člověka, z čistě morálního hlediska, považovat někoho, kdo byl usvědčen z dvojnásobné surové vraždy? Druhou možností je v médiích už několikrát zmíněná „kouřová clona“, kteroužto zakrývá svou „prohru“ v právě končící vládní krizi. Třetí možností může být to, že už odstartoval předvolební kampaň pro prezidentské volby v lednu 2018. Třetí možnost se samozřejmě nevylučuje s první a druhou. Miloš Zeman se prý Kajínkovým případem dlouhodobě zabývá a radil se o něm i s odborníky z řad policie, kteří mu měli nabídnout argumenty. Po internetu koluje i čtvrtá možnost, Miloš Zeman propustil Jiřího Kajínka a ten se teď stal jeho osobním nájemným vrahem. Pravděpodobná ale rozhodně není, k novinářům, které Zeman nesnáší, se včera Kajínek choval až podezřele mile a přívětivě.
Nejpravděpodobněji se tak jeví varianta, že Zeman sáhl po milosti pro Kajínka proto, že si chce nahnat politické body. Kajínkova popularita mezi lidmi je relativně vysoká, nadpoloviční většina občanů si propuštění vězně přála, možná by se nějaké to procento mohlo přetavit do volební podpory Miloše Zemana. Sám prezident ostatně řekl, že „každé pravidlo má své výjimky,“. Veřejnost a novináři by nicméně měli mít nastražené oči a uši. Může být nějaký pátý, skutečný důvod. Je podivné, že Zeman kategoricky odmítá Kajínka potkat. Přitom jeho žena za ním dokonce byla ve věznici. Nechá teď Miloš Zeman celý případ jen tak plavat? Propustí si Kajínka a dál se tím nebude zabývat? Nebo vytáhne ještě nějaké trumfy? Případ přeci důkladně studoval a zval si na to i řadu expertů... Proč jejich argumenty nezveřejnil? Nejsou tak přesvědčivé? Jistě, prezident svou milost nemusí odůvodňovat, je to jeho privilegium, v milost by mohl dát klidně vrahovi třiceti lidí.
Varovné je i to, že si nejvyšší ústavní činitel vůbec dovolí takto násilně zpochybnit konání soudů, ministrů spravedlnosti, ombudsmana a v podstatě i vyšetřovatelů. Původně chtěl přeci Zeman „pouhé“ otevření případu, nikoliv milost. Ale tak víte, jen blbec nemění své názory.
Autor je politolog
Související
Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka
Ovčáček prezidentem? Mluvčí představil své priority. O kandidatuře mluví i Kajínek nebo Klausové
Jiří Kajínek , Miloš Zeman , komentář , milost prezidenta
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 1 hodinou
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 1 hodinou
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 1 hodinou
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 3 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
včera
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
včera
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
včera
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
včera
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.
Zdroj: Libor Novák