KOMENTÁŘ | O co jde Zemanovi a proč propustil Kajínka?

Ano, právě touto otázkou by se měla česká veřejnost a novináři zabývat a ne řešit, co bude mít Kajínek k večeři první den na svobodě. Český prezident Miloš Zeman se „vyznamenal“ tím, že několikrát ostře zpochybnil české soudnictví. Ústavní soud je garant české ústavnosti a ústava je zákonem s nejvyšší právní silou. A právě Ústavní soud se odmítl zabývat ústavní stížností na Kajínkův případ, zamítl i obnovu procesu v roce 2007, o rok dříve totéž učinil Vrchní soud. Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, na jehož pochybnosti se Zeman při odůvodnění milosti ústy Jiřího Ovčáčka odvolává, ještě jako ministr spravedlnosti v roce 2002 nedoporučil milost pro Jiřího Kajínka. Tehdy byl prezidentem Václav Havel, na něhož se Kajínek obrátil. Havel tak respektoval doporučení ministra spravedlnosti a milost mu neudělil.

Miloš Zeman se tento měsíc pro média vyjádřil, že s Kajínkem se po jeho propuštění nesejde, není to prý populista. Dle jeho slov s ním dokonce nikdy nemluvil a ani se s ním neviděl. Jediný, kdo se s ním tak ze Zemanova okolí sešel, byla jeho manželka Ivana, která mu nyní vede předvolební kampaň. Je několik možných výkladů, proč Zeman, který se udělování milostí při svém nástupu do úřadu téměř zřekl, udělal tento názorový veletoč.

Miloše Zemana přepadlo nutkání projevit milosrdenství a k tomu mu posloužil právě Kajínek. Zeman zkrátka jen využil institut milosti, což je v našem právu jakýsi relikt z dob monarchistických, aby mohl ukázat, že je velkorysý. Milosrdenství ovšem znamená jakýsi soucit s člověkem v nouzi, s někým bezmocným a potřebným. Lze za takového člověka, z čistě morálního hlediska, považovat někoho, kdo byl usvědčen z dvojnásobné surové vraždy? Druhou možností je v médiích už několikrát zmíněná „kouřová clona“, kteroužto zakrývá svou „prohru“ v právě končící vládní krizi. Třetí možností může být to, že už odstartoval předvolební kampaň pro prezidentské volby v lednu 2018. Třetí možnost se samozřejmě nevylučuje s první a druhou. Miloš Zeman se prý Kajínkovým případem dlouhodobě zabývá a radil se o něm i s odborníky z řad policie, kteří mu měli nabídnout argumenty. Po internetu koluje i čtvrtá možnost, Miloš Zeman propustil Jiřího Kajínka a ten se teď stal jeho osobním nájemným vrahem. Pravděpodobná ale rozhodně není, k novinářům, které Zeman nesnáší, se včera Kajínek choval až podezřele mile a přívětivě.

Nejpravděpodobněji se tak jeví varianta, že Zeman sáhl po milosti pro Kajínka proto, že si chce nahnat politické body. Kajínkova popularita mezi lidmi je relativně vysoká, nadpoloviční většina občanů si propuštění vězně přála, možná by se nějaké to procento mohlo přetavit do volební podpory Miloše Zemana. Sám prezident ostatně řekl, že „každé pravidlo má své výjimky,“. Veřejnost a novináři by nicméně měli mít nastražené oči a uši. Může být nějaký pátý, skutečný důvod. Je podivné, že Zeman kategoricky odmítá Kajínka potkat. Přitom jeho žena za ním dokonce byla ve věznici. Nechá teď Miloš Zeman celý případ jen tak plavat? Propustí si Kajínka a dál se tím nebude zabývat? Nebo vytáhne ještě nějaké trumfy? Případ přeci důkladně studoval a zval si na to i řadu expertů... Proč jejich argumenty nezveřejnil? Nejsou tak přesvědčivé? Jistě, prezident svou milost nemusí odůvodňovat, je to jeho privilegium, v milost by mohl dát klidně vrahovi třiceti lidí.

Varovné je i to, že si nejvyšší ústavní činitel vůbec dovolí takto násilně zpochybnit konání soudů, ministrů spravedlnosti, ombudsmana a v podstatě i vyšetřovatelů. Původně chtěl přeci Zeman „pouhé“ otevření případu, nikoliv milost. Ale tak víte, jen blbec nemění své názory.

Autor je politolog