Češi vítači nejsou. Přijímání uprchlíků schvaluje jen třetina občanů

Zájem o aktuální vývoj situace kolem uprchlíků je i přes dlouhodobý charakter této události stále značný. Konkrétně se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá 51 % respondentů.

60 % dotázaných zastává názor, že by Česká republika neměla tyto uprchlíky přijímat vůbec, necelá třetina (33 %) je pro jejich přijetí do doby, než se budou schopni vrátit do země svého původu. "Jen velmi malá část občanů ČR (3 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde, uvedli autoři průzkumu.

Odmítavý postoj k uprchlíkům byl nejsilnější v lednu a prosinci 2016. Když se podíváme na výsledky prvního měření tohoto tématu v září 2015, vidíme, že podíl občanů, kteří byli kladně nakloněni přijímání uprchlíků, byl jen o málo nižší (44 %) než podíl lidí s odmítavým postojem (50 %). V současnosti je rozdíl zastoupení těchto skupin 27 procentních bodů (33 % ku 60 %), tedy se liší mnohem významněji. Ve srovnání s výsledky předchozích šetření z prosince 2016, vidíme mírný pokles podílu lidí, kteří zcela odmítají přijetí válečných uprchlíků. Postoj české veřejnosti k přijímání válečných uprchlíků je od konce roku 2015 velmi stabilní.

Jako výraznou bezpečnostní hrozbu vnímají občané uprchlíky nejen ve spojení s ČR (74 %), ale především v evropském (89 %) i světovém (79 %) měřítku.

Pokud srovnáme pocit ohrožení s ostatními aktuálními událostmi, vidíme, že v současnosti jsou nejvýrazněji vnímány českou veřejností jako ohrožení pro celosvětový mír události spojené s tzv. Islámským státem (v březnu 2017 hodnotilo 86 % IS jako bezpečnostní hrozbu pro světový mír). Pokud jde o evropskou bezpečnost, jako ohrožení její stability je vnímán tzv. Islámský stát a situace kolem uprchlíků ve velmi podobné míře. Události na Ukrajině jsou oproti tomu daleko méně vnímány jako bezpečnostní hrozba pro Českou republiku, Evropu či obecný mír ve světě.

Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se mírně zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a se zvyšující se deklarovanou životní úrovní respondenta (což jsou do značné míry propojené charakteristiky). Významně více otevření přijetí válečných uprchlíků jsou lidé, kteří se na pravolevé škále politické orientace řadí k pravici. Dále je patrné, že lidé, kteří vnímají situaci kolem uprchlíků jako bezpečnostní hrozbu, zároveň poměrně logicky častěji odmítají jejich přijetí. Názory respondentů se neliší v závislosti na pohlaví nebo věku.

V případě polské veřejnosti je podíl lidí pro a proti přijetí uprchlíků více vyrovnaný než v ČR. Z polského šetření z prosince 2016 vyplývá, že v současnosti je proti přijetí uprchlíků 52 % občanů Polska, zatímco pro přijetí je 44 % polské veřejnosti, což je významně více než v ČR (zde bylo přijetí uprchlíků v dubnu 2017 nakloněno 36 % občanů).