Vleklý spor o Opočno: Česko ignorovalo důkaz. Štrasburský soud se zastal Colloredo-Mansfeldové

Podle právního zástupce Jakuba Fröhlicha jeho klientka verdikt vítá. "Ví, že ta cesta není u konce, ale z rozhodnutí má radost," řekl ČTK Fröhlich. Stěžovatelka podle něj podá návrh na obnovu řízení. Pokud by ho Ústavní soud obnovil, znovu by posuzoval ústavní stížnost Colloredo-Mansfeldové, ale již v optice nového rozhodnutí.

"Soud konstatuje, že tato stížnost není zjevně nepodložená a musí být prohlášena za přípustnou," uvádí verdikt ze Štrasburku. Naposledy Ústavní soud v listopadu odmítl návrh Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou starších neúspěšných stížnostech.

Štrasburský soud připomněl, že Colloredo-Mansfeldová si stěžovala na porušení práva na spravedlivý proces u českých soudů na základě článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. Mezi důkazy totiž nebylo uvedeno rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947, o něž domácí soudy opíraly své rozsudky. K této skutečnosti se nemohla vyjádřit a jak Nejvyšší soud ČR, tak Ústavní soud ČR nepodnikly odpovídající opatření k nápravě tohoto nedostatku, stěžovala si Colloredo-Mansfeldová.

Ministerstvo zemědělství 30. dubna 1947 prohlásil zámek Opočno včetně jeho mobiliáře za státní majetek.

Colloredo-Mansfeldová se považuje za dědičku mobiliáře opočenského zámku. Mobiliář v roce 1942 zkonfiskovalo nejdříve gestapo a hned po válce znovu československý stát. Zemský národní výbor v lednu 1947 vyvlastnění zrušil na základě zjištění, že předek nynější stěžovatelky byl loajálním československým občanem. Následný osud majetku byl předmětem soudních sporů po roce 2000.

Kastelán Opočna Josef Jirák ve vyjádření pro ČTK připomněl, že všechny rozhodnutí českých soudů zněla "nevydávat". "Domnívám se, že rozhodnutí našich soudů byla správná a korektní. My jako instituce budeme rozhodnutí soudů ctít a vyčkáme, co se bude dít dál," řekl Jirák. Mobiliář by podle něj neměl být vydán i proto, že nárok možných restituentů mohl být přerušen při předválečných dědických řízeních a převodech majetku v rodu Mannsfeldů. Jiným případem je podle Jiráka sbírka 68 obrazů, která se při dřívějších dědictvích řešila samostatně a vydána byla. Loni zámek Opočno navštívilo 54.600 lidí, o 2200 méně než v roce 2016.

Bratranec Colloredo-Mansfeldové Jerome u štrasburského soudu získal zastání už předloni. Soud konstatoval, že české soudy porušily právo Colloredo-Mannsfelda na spravedlivé soudní řízení a nedaly mu možnost reagovat na zásadní důkaz, na kterém založily svá negativní rozhodnutí. Štrasburský soud v tom spatřoval rozpor s Evropskou úmluvou o lidských právech.

Na základě rozsudku bude Colloredo-Mannsfeld podávat proti rozhodnutí českého Ústavního soudu návrh na obnovu řízení tak, aby jeho nárok na vydání mobiliáře zámku Opočno mohly české soudy znovu řádně projednat.