Počet cizinců v ČR poprvé přesáhl půlmilionovou hranici

Praha - Počet cizinců v Česku loni poprvé překročil půlmilionovou hranici. Víc než dvě pětiny z nich tvořili imigranti z Ukrajiny a ze Slovenska. Uprchlíků podle mezinárodních konvencí bylo v Česku 14.

Na konci minulého roku v republice legálně žilo přes 524.000 lidí ze zahraničí. Za posledních deset let v ČR přibylo kolem 132.000 cizinců, jejich počet se tak zvedl o třetinu. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra.

Velkou část přistěhovalců v Česku tvoří podle statistik lidé z Evropské unie. V zemi na konci roku pobývalo přes 111.500 Slováků, přes 20.300 Poláků, téměř 21.300 Němců, 12.400 Bulharů, více než 11.000 Rumunů, 4600 Italů, kolem 3800 Francouzů či 3600 Rakušanů a 5300 Britů.

Největší skupinu cizinců v ČR představují Ukrajinci. Na konci loňska jich mělo povolení k pobytu bezmála 118.000. Lidí z Vietnamu žilo v Česku přes 59.700. Rusů bylo v zemi víc než 36.000. V ČR pobývalo také téměř 8500 lidí ze Spojených států, kolem 3400 lidí ze zemí severní Afriky či 1300 občanů Sýrie.

Víc než polovina lidí ze zahraničí, kteří v Česku legálně žijí, může v republice zůstat natrvalo. Na konci minulého roku mělo povolení k trvalému pobytu 282.161 mužů a žen, tedy kolem 54 procent cizinců a cizinek.

Podle odborníků je migrace do Česka převážně ekonomická. Lidé přicházejí za prací a příznivými životními podmínkami, přivážejí s sebou i své rodiny. Experti upozorňují na to, že do budoucna bude Česko cizince potřebovat. Kvůli stárnutí společnosti totiž začne ubývat pracovních sil.

Související

Více souvisejících

Cizinci Česká republika obyvatelstvo

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy