Pěstounka s IQ na hranici retardace utýrala dítě, soud vynesl trest

Týrání vyvrcholilo 5. října, v den druhých narozenin dítěte. Žena ho podle spisu nejméně třikrát udeřila po hlavě koženým páskem s kovovou přezkou a třásla s ním. Když začalo být apatické, polévala ho vodou, aby se probralo. Děvčátko utrpělo těžké poranění hlavy, otok mozku a krvácení do mozku, na které po čtyřech dnech v nemocnici zemřelo. Za týrání svěřené osoby a těžké ublížení na zdraví hrozilo pěstounce až 16 let vězení.

Obhájce argumentoval, že IQ klientky se podle znalců v některých ohledech pohybuje kolem 70, což je na úrovni asi 12letého dítěte. I státní zástupce v závěrečné řeči připustil, že žena zřejmě nejednala s cílem dítě zabít. I při svém intelektu si ale musela uvědomit, že může tak malému dítěti těžce ublížit. Uvedl, že podle znalců mohlo k tragickým následkům vést i zmíněné silné třesení. Žena se tak snažila probrat dítě, které začalo být po předchozích ranách malátné.

K tomu se přiklonil i soud. Rány páskem do hlavy zřejmě nezpůsobily samy o sobě tak těžká zranění. V kombinaci s předchozími projevy týrání, opakovanými údery a fackami do hlavy, ale zřejmě zavinily krvácení do mozku. "Silné třesení, prováděné s cílem poškozenou probrat, pak zřejmě neštěstí dokonalo. Podílelo se na tom, že nitrolební poranění byla nakonec tak rozshálá, že došlo ke smrti," řekl soudce Martin Kantor. Také senát se přiklonil k tomu, že žena neměla v úmyslu dítě zabít, měla si ale být vědomá, jaké může její chování u tak malého děcka mít následky.

Manželský pár z Rokycan, který se potýkal s exekucemi a insolvencí, dostal do pěstounské péče loni v červenci dvě neteře, dcery mužovy sestry. Děvčátkům bylo v té době půl roku a necelé dva roky. Týráno bylo jen starší dítě. Mužova sestra má s několika muži sedm dětí, všechny jsou u různých pěstounů.

Podle znalců má žena smíšenou poruchu osobnosti, hluboce podprůměrný intelekt na hranici mentální retardace a není se svou strukturou osobnosti vhodnou pěstounkou. Znalci u ní zjistili emoční nestabilitu, špatné sebeovládání, sklony k afektivnímu jednání a agresi či velmi sníženou frustrační toleranci, tedy míru odolnosti. V případě příbuzenského pěstounství ale žádné metodiky neukládají povinnost, dělat pěstounům psychotesty jako v případě nepříbuzenského pěstounství.

Praxe sociálně právní péče je taková, že se dbá na to, aby děti, které nemohou být s rodiči, mohly být umístěny alespoň v širším rodinném kruhu. Psychický stav příbuzenských pěstounů se nemusí zkoumat. "Podprůměrný intelekt k výchově dětí stačí," uvedla u soudu psycholožka Karolína Malá.

I soud se ale pozastavil nad tím, že k obžalované dostalo dítě. "Podle našeho názoru tento příklad názorně ilustruje, že takováto praxe, takto zavedený systém asi není úplně správný," řekl soudce. Podle něj neselhal jednotlivec, ale zřejmě celý systém.