Archeologové našli v Brně unikát. Stopy po Keltech i Germánech

Archeologové na místě začali kopat loni a původně se zabývali zejména hřbitovem, který na místě byl do roku 1883.

Specifickým nálezem byl germánský žárový hrob v podobě keramické nádoby, kterému odborníci zpočátku větší význam nepřikládali. "Když už jsme asi týden přemítali, co zajímavého nádoba ukrývá, zkusili jsme se přiblížit detektorem kovů. Ten hlásil, že uvnitř se skrývá něco velikého, či početného. Následovala návštěva CT, abychom ověřili obsah a mohli se rozhodnout, jak s nálezem co nejlépe naložit. Snímkování ukázalo, že v nádobě se nachází hned několik kovových předmětů," uvedl Václav Kolařík z Archaii.

Odborníci v keramické nádobě nazývané urna či popelnice nakonec našli kromě spálených lidských kůstek záměrně deformovaný sekáč, kopí a několik dalších železných předmětů, jejichž funkce snad bude rozpoznána až po jejich konzervování. "Vzhledem ke složení hrobové výbavy usuzujeme, že se jednalo o hrob muže, snad dokonce bojovníka," uvedl Kolařík a dodal, že odborníci znají z území Brna jen dva nálezy žárových germánských hrobů.

Kromě Germánů žili na stejném území Brna i Keltové. Archeologové našli dva hroby, které byly oproti těm novověkým asi o 50 centimetrů hlubší a orientovány ve směru sever-jih. V obou hrobech byli uloženi dospělí lidé, zřejmě ženy. Hroby jsou ze 4. až 3. století před naším letopočtem. Na místě se osídlení evidentně střídalo. Senzací byl nález opevnění římské pěší legie. Podle odborníků jde o ojedinělý doklad období takzvaných Markomanských válek z konce druhého století našeho letopočtu. Krátkodobý tábor římské armády zřejmě chránil brod přes řeku Svratku.