V Česku řádí tularemie. "Zaječí nemoc" je přenosná na člověka, průběh může být vážný

Mimořádná opatření k zamezení šíření nákazy se vztahují na celou Dubici i na Dolní Libchavu. 

"Onemocnění je přenosné na člověka. K jeho nákaze dochází při nedodržení hygienických zásad při manipulaci s nemocnými nebo uhynulými zajíci, poraněnou kůží, prostřednictvím klíšťat, vdechnutím infikovaného prachu, přes oční spojivku nebo konzumací nedostatečně tepelně ošetřené zvěřiny," uvedl mluvčí českolipské radnice Václav Šámal.

Opatřením, které nařídila veterinární správa, bude Česká Lípa podléhat tři měsíce. Uživatelé honiteb mají například zakázaný odchyt živých zajíců a jejich přemísťování. "Doporučuje se používat ochranné rukavice při manipulaci s padlou zaječí zvěří a důkladná dezinfekce rukou. Při stahování a porcování zaječí zvěřiny je třeba si počínat s největší opatrností, všechna drobná zranění na rukou pečlivě ošetřit a důkladně si ruce umývat a dezinfikovat," dodal Šámal.

U zajíců po nakažení vzniká nejčastěji otrava krve s úhynem během několika dnů. V případě chronického průběhu zajíci ztrácí ostražitost a pohyblivost. Onemocnění se u člověka může projevovat jako těžký zápal plic spojený s hnisavou angínou nebo postižením kůže a jiných orgánů.

Včasně diagnostikovanou tularémie lze poměrně snadno léčit. Základem je podávání dvojkombinace antibiotik. Vhodná jsou i antipyretika na snížení horečky.

Tularémie byla poprvé popsána v roce 1911 u města Tulare v Kalifornii. K nám se rozšířila během druhé světové války z Rakouska.