ROZHOVOR | Exkluzivní rozhovor: Kauza je zfalzifikovaná, dětí focení bavilo, říká muž obviněný z výroby pornografie

Pavel Rohel a jeho společníci podle obžaloby v letech 2006 až 2014 vyráběli a distribuovali dětské pornografické snímky. Fotky byly uveřejňovány na speciálních webových stránkách. Podle obžalovaného rodiče s podmínkami byli seznámeni, většinou ale byli v „tíživé finanční situaci“. Sexuolog Radim Uzel u soudu řekl, že považuje 95 procent této tvorby za pornografickou, zatímco psychologové z Bohunic takto jednoznačné stanovisko nezaujali. Pavel Rohel nyní v rozhovoru pro EuroZprávy.cz řekl, proč se soudním rozsudkem nesouhlasí a proč se podle něj jedná o „justiční mafii“.

Jste obviněn ze šíření dětské pornografie, s čímž Vy osobně absolutně nesouhlasíte. Jak jste se k této práci dostal?

Nedá se říci že bych s obviněním z výroby či šíření dětské pornografie absolutně̌ nesouhlasil. Naopak, již při prvním výslechu po zatčení jsem policistům přiznal, že část mé tvorby pro privátní odběratele porušovala zákon a že se o dětskou pornografii jedná. Sexuální styk jsem však nikdy nezobrazoval. Také jsem však uvedl, že má tvorba pro internetové stránky zákon neporušovala. Ostatně ony internetové stránky jsou v provozu i dnes a stále mou tvorbu publikují. Fotografií se živím od roku 1990. Řada klientů mně později kontaktovala i přes internet.

Řekl jste, že porno tvořilo pouze pět procent z celkové tvorby. Souhlasíte s tímto tvrzením i dnes?

Ano, toto říkám stále.

Novinářům jste řekl, že si uvědomujete svoji vinu – „nikoliv ale v takovém rozsahu, jak tvrdí samotná obžaloba“. Řekl jste, že „porno tvořilo pouze pět procent z celkové fotografické produkce pro sběratele“. Zbytek označujete jako modelingovou tvorbu. Kdo je podle vás vinen?

Pět procent mé tvorby pro soukromé sběratele porušuje zákon, nebo se jedná o spornou tvorbu. Materiály pro soukromé sběratele však nebyly vystaveny nikde na internetu. Naopak má tvorba pro internetové stránky představuje zbývajících 95 procent. Jsou to fotomateriály, které zákony České republiky neporušují, což je definováno ve výkladu zákona České republiky na legislativní úrovni.

Proč nesouhlasíte se soudním rozsudkem?

Já bych to ani nenazval soudním rozsudkem, ale nazval bych to snůškou nesmyslů. O zaujatosti soudu mimo jiné vypovídá i fakt, že svědků obžaloby bylo u soudu několik desítek. Jediného svědka obhajoby, policistu Kuchaříka, který by dosvědčil že oblečené fotky nejsou porno, pan soudce bez důvodu a opakovaně zamítl.

Řekl jste, „že se jedná se o justiční mafii, která sama porušuje zákon“. Máte nějaké důkazy?

Soudní znalec pod přísahou Vladimír Šupina se v jeho znaleckém posudku odkazoval na stanovisko sexuologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně, které bylo určeno pro potřeby soudně znaleckých expertiz. Podle tohoto stanoviska jsou tyto fotografie pornografické, s čímž já osobně nesouhlasím. Stačí, aby se oblečené dítě podívalo do objektivu a mělo rozcuchané vlasy a už je to pornografie. Předseda společnosti Jaroslav Zvěřina však řekl, že uvedená společnost žádné takové stanovisko nikdy nevydala.

Existenci tohoto stanoviska popřel i sexuologický ústav v Praze v Bohunicích. To, že uvedené stanovisko neexistuje musel přiznat i soudní znalec Vladimír Šupina. Soudce Miroslav Ježek ale naopak podvod neoznačil jako podvod. V stanovisku sexuologické společnosti se vyskytují určité právnické obraty a formulace, které u soudu nedokázal vysvětlit ani doktor Šupina. To mě ujistilo v tom, že autorem podvodu není Šupina sám, ale spíše přímo žalobce Milan Šimek.

Soudce se k této situaci nijak nepostavil, zároveň ale zcela ignoroval vznikající nesouměrnosti v znaleckém posudku. Tento posudek navíc použil při vynesení prvního rozsudku. Nedávný znalecký posudek hovořící v můj prospěch soudce přehlédl, místo toho mě odsoudil na šest let vězení.

Psychologové z pražského ústavu v Bohnicích označili většinu fotografické tvorby jako nepornografickou. Další expert sexuolog Radim Uzel považuje 95 procent této produkce za pornografickou. Proč se jejích výroky liší?

Radim Uzel totiž přišel do osobního kontaktu s žalobcem Milanem Šimkem. Za zavřenými dveřmi žalobce pana experta řádně politicky zpracoval. Žalobce argumentoval moji vinu vymyšleným zákonem, dle kterého jsou oblečené děti dětskou pornografií. U soudu se expert Radim Uzel neudržel a o onom zákonu se rozpovídal. Existenci a název tohoto zákonu však neprokázal. Znalecký ústav v Bohnicích žalobce ovlivnit nemohl, a proto je tento posudek jediným zábleskem spravedlnosti.

Nárokoval jste si šestimiliónové odškodné a sto tisíc za dvouletou vazbu. Za co si nárokujete finanční odškodnění?

Odškodnění šest milionů korun si nárokuji za to, že jsem byl stíhán na základě obžaloby, která se neopírá o Český trestní zákon, ale opírá se o znaky dětské pornografie dle DOST testu. Tento test však platí pouze v USA, nikoli v ČR. Navíc soudce zcela ignoroval fakt že posudek sexuologické společnosti je smyšlený. Celý tento proces je tedy podvodem. Odškodnění sto tisíc korun si nárokuji za přetaženou vazbu, která trvala víc než dva roky stanovené trestním řádem.

Jaký vztah k tomu měli rodiče dětí a jakou pozici v této kauze zastávají dnes?

Většinou dětí focení bavilo. Stačí se podívat na zveřejněné fotografie. Přesto je tento typ snímků žalován jako porno. Děti, které byly z focení otrávené, podruhé už jednoduše nepřišly. Rodiče se zajímali především o peníze z focení. Focení pro privátní zákazníky, kde už zákon porušen byl, se všichni účastnili dobrovolně a pro peníze, to vše mohu dokázat z policejních odposlechů mého telefonu. Rodiče začali dávali ruce pryč, když do situace zasáhla policie. Následně se policie snažila přesvědčit rodiče, že fotografie jejích oblečených dětí jsou pornografie.