Počet obyvatel ČR stoupá, o přírůstek se postarala imigrace

Praha - Na konci června letošního roku populace Česka čítala celkem 10,625 milionu obyvatel. Během prvního pololetí přibylo v obyvatelstvu 15,4 tisíce osob. Uvedl to dnes Český statistický úřad. O přírůstek se postaralo zahraniční stěhování, jehož saldo činilo 17,7 tisíce. Počet živě narozených dětí (55,7 tisíce) zůstal nižší než počet zemřelých osob (58,1 tisíce).

Zahraničním stěhováním vzrostla populace ČR během prvních šesti měsíců roku 2018 o 17,7 tisíce osob. Hodnota salda byla o 5,2 tisíce vyšší než v prvním pololetí roku 2017. Meziročně zesílil jak proud přistěhovalých, tak vystěhovalých. Do ČR se ze zahraničí přistěhovalo celkem 29,2 tisíce osob, o 7,8 tisíce více než o rok dříve.

Naopak z Česka do zahraničí se vystěhovalo celkem 11,5 tisíce obyvatel, o 2,6 tisíce více než v prvním pololetí roku 2017. Na vyšším počtu přistěhovalých i vystěhovalých se významně podíleli občané Ukrajiny. Nejvyšší kladné saldo stěhování za 1. pololetí roku 2018 bylo zaznamenáno s občany Ukrajiny (5,6 tisíce), druhé nejvyšší s občany Slovenska (2,7 tisíce). S odstupem následovalo saldo občanů Rumunska a Bulharska (každý 1,1 tisíce), informuje czso.cz.

V měsících leden až červen se podle předběžných údajů živě narodilo 55,7 tisíce dětí, meziročně o 0,5 tisíce méně. Mírný úbytek byl zaznamenán jak u počtu dětí narozených v manželství (28,6 tisíce), tak mimo manželství (27,1 tisíce). Podíl dětí narozených nevdaným ženám dosáhl 48,7 % a byl poprvé mírně nižší než o rok dříve (48,9 % v prvním pololetí 2017). Nejvíce dětí se narodilo ženám ve věku 30 let, prvorozené děti ženám ve věku 27 let.

V prvním pololetí roku 2018 zemřelo 58,1 tisíce obyvatel Česka, stejně jako v prvním pololetí roku 2017. Mezi zemřelými bylo 29,2 tisíce mužů a 28,8 tisíce žen. Nejvíce zemřelých, 9,9 tisíce, patřilo do věkové skupiny 85–89letých osob a to v důsledku vysokého počtu zemřelých žen v tomto věku. U zemřelých mužů však převládaly osoby ve věku 70–74 let, vlivem silných ročníků narozených po druhé světové válce a vyšší úmrtnosti mužů. Ve věku do jednoho roku zemřelo celkem 156 dětí, o 15 více než v loňském prvním pololetí. Kojenecká úmrtnost se meziročně mírně zvýšila o 0,3 promilového bodu na 2,8 ‰.

Podle předběžných údajů uzavřelo v průběhu ledna až června roku 2018 sňatek 20,9 tisíce párů mužů a žen, o 1,1 tisíce více než v prvním pololetí předcházejícího roku. Bezmála polovina z nich, 10,3 tisíce párů, vstoupila do manželství v průběhu měsíce června. Šlo o nejvyšší měsíční počet sňatků od roku 2009. Tři čtvrtiny nevěst i ženichů uzavíraly manželství poprvé. Nejvíce ženichů bylo ve věku 29 let a nejvíce nevěst ve věku 27 let.

Podle dosud dostupných údajů celkem 11,9 tisíce rozvodů nabylo právní moci během měsíců leden až červen 2018. Bylo to o 1,2 tisíce méně než v témže období roku 2017, uvedl ČSÚ na svém webu. Téměř polovina rozvodových řízení (46 %) byla zahájena na základě společného návrhu obou manželů. Převažovaly rozvody rodin s nezletilými dětmi (7,0 tisíce) nad rozvody manželství bez nezletilých dětí (4,8 tisíce). Rozvod se celkem dotkl 11,0 tisíce nezletilých. V průměru trvalo rozvedené manželství 14,9 roku.

Nejlidnatějším krajem zůstávají střední Čechy, které na konci června měly 1,360.809 obyvatel. Za první pololetí tak do regionu přibylo 8014 lidí, což byl nejvyšší přírůstek z celé země. Nejméně lidí žije v Karlovarském kraji, 295.231. Karlovarský kraj byl zároveň jedním ze šesti regionů, kde se počet obyvatel v prvních šesti měsících roku snížil.

Související

Více souvisejících

obyvatelstvo češi Česká republika čsú migrace porodnost rozvody manželství

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 36 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy