Češi jsou zralí na psychiatra? Duševní nemoci podceňují, následky mohou být tragické

Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami.

"Většina zmíněných poruch podstatně znesnadňuje nebo i znemožňuje těmto lidem běžné fungování: na škále od 12 až do 60, která vyjadřuje plné fungování až úplnou neschopnost, zdravá populace skórovala v průměru 14,9 bodu, lidé zneužívající alkohol 16,5 bodu, lidé zneužívající jiné návykové látky 17 bodů, lidé s úzkostnými poruchami 20,5 bodu, lidé s poruchami nálady 22,4 bodu a lidé s psychotickými poruchami 23,1 bodu," uvedl vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler.

Podle odborníků se neléčí u úzkostných poruch 61 procent, u poruch nálady 69 procent a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.

"Duševní a fyzické zdraví jsou těsně propojeny. Lidé se závažným fyzickým onemocnění mají větší riziko, že se u nich vyvine duševní onemocnění a naopak, přítomnost duševního onemocnění zhoršuje prognózu u fyzických onemocnění, a lidem s duševním onemocněním se dostává znatelně horší péče o fyzické zdraví. Navíc je zde celá oblast psychosomatiky, kdy mnohé problémy fyzického rázu mohou mít své kořeny v psychice, což je patrné například u různých kožních onemocnění," dodal Winkler.

Vysoká zátěž způsobovaná duševními onemocněními se neodráží jen ve zdravotních ukazatelích, ale má také výrazné ekonomické dopady. Náklady na poruchy mozku, tedy na duševní a neurologická onemocnění, stojí státy každoročně miliardy eur.

Tento týden se v Londýně koná Globální ministerský summit o duševním zdraví, kde by měla být podepsána globální deklarace obsahující politický závazek jednotlivých států k větší podpoře duševního zdraví. Česká republika tento závazek v posledních letech dle Winklera viditelně naplňuje v rámci reformy psychiatrické péče. Její součástí je i osvěta a destigmatizace, o kterou se stará NUDZ a řada organizací i lidí, především těch, kteří zajišťují nebo čerpají služby o lidi s duševním onemocněním a kteří se sjednocují v iniciativě Na rovinu.

"Cílem destigmatizace je zbavit se předsudků, které nám brání zlepšovat péči o duševní zdraví a vedou k diskriminaci lidí s duševním onemocněním, cílem osvěty je zlepšit gramotnost populace, která často vůbec netuší, jak vypadá deprese či úzkost. Je na čase začít mluvit o duševním zdraví na rovinu," doplnil Winkler.