"Drby" o Klausově amnestii? Soudce Kydalka dostal za své výroky důtku

Pražský soudce Kamil Kydalka se některými svými výroky o okolnostech amnestijního rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause dopustil kárného provinění. Senát Nejvyššího správního soudu mu za to dnes udělil důtku. Svoboda projevu u soudců je spojena s povinností zdrženlivosti, připomněl senát v rozhodnutí.

Kydalka poskytl rozhovor o amnestii redakci Seznam Zpráv. Pochybení spatřuje kárný senát v té části rozhovoru, kde Kydalka obecně hovořil o možnosti, že si aboliční část amnestijního rozhodnutí, tedy zastavení vleklých trestních stíhání, někdo objednal a zaplatil a že něco podobného je podle něj v Česku možné. Podobné výroky mohou ohrozit důvěru veřejnosti v právní systém a justici, proto by podle kárného senátu neměly zaznívat z úst soudce, pokud nejsou podložené.

Kárným proviněním už ale podle senátu není to, že Kydalka údajně mezi čtyřma očima mimo kamery řekl reportérce Sabině Slonkové konkrétní jméno možného objednatele a zmínil také částku 300 milionů korun. Slonková pak nějaké jméno v reportáži vyslovila, avšak bylo vypípané. Z celého průběhu vleklého kárného řízení plyne to, že mohlo jít o jméno podnikatele Pavla Tykače, které zaznělo také přímo ve výroku rozhodnutí kárného senátu.

Z celého průběhu vleklého kárného řízení plyne to, že mohlo jít o jméno podnikatele Pavla Tykače, které zaznělo také přímo ve výroku rozhodnutí kárného senátu. Podnět ke kárné žalobě, kterou podal předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, vzešel právě z Tykačova okruhu.

Podle kárného senátu Kydalka nějaké jméno řekl mimo kamery, z čehož plyne, že informaci nechtěl medializovat a spojovat se svou osobou jako jejím zdrojem. "Do určité míry se stal obětí daného formátu pořadu," uvedl předseda kárného senátu Jakub Camrda. Pořad zachycuje postup shromažďování informací a vyjádření k danému tématu.

Podle Vávry se Kydalka dopustil jasného "etického přešlapu". "V podstatě šlo o drby," řekl dnes Vávra. Netrval na uložení sankce. Rozhodnutí kárného senátu ale přivítal jako dobře odůvodněné. Zároveň zdůraznil, že Kydalka sehrál pozitivní roli v nedávné mediální debatě o kauze H-System.

Senát dnes jednal v nepřítomnosti Kydalky, nedostavil se ani jeho advokát. Kárný senát nevyhověl žádostem o odročení ani sérii námitek podjatosti, které směřovaly zejména vůči předsedovi Camrdovi. Kárné řízení trvalo přes 15 měsíců, čtyřikrát se odročovalo na žádosti Kydalky či jeho obhájce. Z dnešního termínu už kárný senát proto ustoupit nechtěl.

Kárné řízení je jednoinstanční, neexistuje opravný prostředek. Lze ale podat ústavní stížnost.

Kydalka dříve stanul před kárným senátem kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Senát ho v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a neúspěšně se obrátil na Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Související

Nejvyšší správní soud

Kárný senát potrestal soudce Kydalku, rok bude brát méně peněz

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) snížil pražskému soudci Kamilu Kydalkovi plat o deset procent na jeden rok. Dopustil se průtahů v deseti trestních spisech. Postih je tak mírnější, než navrhovala kárná žaloba. Ne všechny průtahy lze klást plně za vinu Kydalkovi, který má dlouhodobé zdravotní potíže.

Více souvisejících

Kamil Kydalka (soudce) Václav Klaus amnestie Nejvyšší správní soud Brno

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 31 minutami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 3 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy