Tunelování záložny Unibon se neprokázalo, tři muži zproštěni obžaloby

Zátorský po vynesení rozsudku řekl, že ho očekával. "Už v přípravném řízení mi právní zástupci dokládali, že ten skutek není trestným činem, což bylo judikováno. Upozorňovali jsme na to od počátku," řekl. Během procesu před soudem vyloučil jakýkoliv svůj podíl na trestné činnosti, ať už vědomý či nevědomý. Tvrzení v obžalobě podle něj vycházela z neznalosti právních předpisů.

Zátorský stál v čele řady firem, které postupně zkrachovaly - například stavební společnost VOKD, Geofin, Slezský kámen, aerolinky Job Air - Central Connect Airlines nebo opravna letadel Job Air Technic. Firmy, které mu patřily nebo ve kterých měl podíl, si v letech 2005 až 2011 braly v Unibonu úvěry. Podle obžaloby přitom uváděly nepravdivé informace, tajily své vzájemné vazby a neplánovaly, že by úvěry splatily.

V Unibonu měl Zátorský podíl a působil v úvěrové komisi. Rusňák byl předsedou a Hradil členem představenstva záložny. Podle obžaloby úvěry, jež záložna poskytovala, nebyly dostatečně zajištěny a obžalovaní věděli, že firmy peníze nevrátí, ani je nikdo nebude vymáhat.

Nic z toho se ale podle soudu u líčení, které trvalo téměř rok a vypovídalo při něm na 70 svědků, neprokázalo. "Došli jsme k jednoznačnému závěru, že se skutky nestaly tak, jak jsou uvedeny v obžalobě. Ano, jsou tady nesplacené úvěry, to je nezpochybnitelné, ale nedošlo k naplnění dalších skutečností uváděných obžalobou," konstatovala soudkyně Šárka Skalská.

"Nebylo ničím prokázáno, že by jakkoli obžalovaní na nějakém poskytování úvěrů a jejich nesplácení byli domluveni v okamžiku uzavírání úvěrových smluv. Nebylo prokázáno, že by ty úvěry byly nedostatečně zajištěny," řekla soudkyně v odůvodnění rozsudku.

Úvěry vyřizovali pracovníci záložny, posuzovaly je komise a teprve po schválení je podepisovali Rusňák a Hradil. Nikdo ze svědků podle soudu nepotvrdil, že by byli nabádání k tomu, aby nějaký úvěr byl schválen, nebo že by nějaký úvěr naopak byl schválen, přestože byl nedoporučen.

Členství v úvěrových komisích - včetně Zátorského - schvalovala Česká národní banka ČNB. Soudkyně řekla, že ČNB měla nad záložnou před jejím krachem čtyři a půl roku dohled a není žádný doklad o tom, že by za tu dobu zjistila nějaké nesrovnalosti.

V případě jednoho z úvěrů, jichž se obžaloba týkala, posílala podle soudu firma platby ještě dlouho po ukončení činnosti Unibonu. Další firma ke dni vstupu Unibonu do insolvence už z úvěru podstatnou část uhradila. V případě dalšího, developerského projektu je zase evidentní, že všechny peníze šly do tohoto projektu a nijak nebyly zneužity. To vše podle soudu odporuje tvrzením v obžalobě.

"Je to po právu a spravedlivé. To, co jsem očekával, co se celou dobu procesu v podstatě prokazovalo, tak bylo, že obžaloba jako taková je smyšlená věc, která se nezakládá na skutečnosti," komentoval rozsudek Hradil.

Rozsudek není pravomocný. Zátorský i Hradil se sice odvolání vzdali, ale Rusňák se z dnešního vyhlášení pro nemoc omluvil a státní zástupce si pro případné odvolání ponechal lhůtu.

Záložně Unibon odebrala ČNB licenci v roce 2012. Fond pojištění vkladů později vyplatil klientům záložny více než 1,8 miliardy korun. Škoda přes 120 milionů, jíž se obžaloba týkala, představovala pouze nezaplacenou jistinu a podle státní zástupkyně Brigity Bilíkové jde jen o zlomek skutečných škod.