Tunelování záložny Unibon se neprokázalo, tři muži zproštěni obžaloby

Krajský soud v Ostravě dnes zprostil obžaloby podnikatele Daneše Zátorského a další dva muže obžalované z podílu na vytunelování ostravské záložny Unibon Davida Rusňáka a Radka Hradila. Podle obžaloby způsobili škodu až 120 milionů korun, hrozilo jim až deset let vězení. Soud ale dnes konstatoval, že se jim žádnou vinu nepodařilo prokázat. Obžalovaní vinu od počátku odmítali. Rozsudek není pravomocný.

Zátorský po vynesení rozsudku řekl, že ho očekával. "Už v přípravném řízení mi právní zástupci dokládali, že ten skutek není trestným činem, což bylo judikováno. Upozorňovali jsme na to od počátku," řekl. Během procesu před soudem vyloučil jakýkoliv svůj podíl na trestné činnosti, ať už vědomý či nevědomý. Tvrzení v obžalobě podle něj vycházela z neznalosti právních předpisů.

Zátorský stál v čele řady firem, které postupně zkrachovaly - například stavební společnost VOKD, Geofin, Slezský kámen, aerolinky Job Air - Central Connect Airlines nebo opravna letadel Job Air Technic. Firmy, které mu patřily nebo ve kterých měl podíl, si v letech 2005 až 2011 braly v Unibonu úvěry. Podle obžaloby přitom uváděly nepravdivé informace, tajily své vzájemné vazby a neplánovaly, že by úvěry splatily.

V Unibonu měl Zátorský podíl a působil v úvěrové komisi. Rusňák byl předsedou a Hradil členem představenstva záložny. Podle obžaloby úvěry, jež záložna poskytovala, nebyly dostatečně zajištěny a obžalovaní věděli, že firmy peníze nevrátí, ani je nikdo nebude vymáhat.

Nic z toho se ale podle soudu u líčení, které trvalo téměř rok a vypovídalo při něm na 70 svědků, neprokázalo. "Došli jsme k jednoznačnému závěru, že se skutky nestaly tak, jak jsou uvedeny v obžalobě. Ano, jsou tady nesplacené úvěry, to je nezpochybnitelné, ale nedošlo k naplnění dalších skutečností uváděných obžalobou," konstatovala soudkyně Šárka Skalská.

"Nebylo ničím prokázáno, že by jakkoli obžalovaní na nějakém poskytování úvěrů a jejich nesplácení byli domluveni v okamžiku uzavírání úvěrových smluv. Nebylo prokázáno, že by ty úvěry byly nedostatečně zajištěny," řekla soudkyně v odůvodnění rozsudku.

Úvěry vyřizovali pracovníci záložny, posuzovaly je komise a teprve po schválení je podepisovali Rusňák a Hradil. Nikdo ze svědků podle soudu nepotvrdil, že by byli nabádání k tomu, aby nějaký úvěr byl schválen, nebo že by nějaký úvěr naopak byl schválen, přestože byl nedoporučen.

Členství v úvěrových komisích - včetně Zátorského - schvalovala Česká národní banka ČNB. Soudkyně řekla, že ČNB měla nad záložnou před jejím krachem čtyři a půl roku dohled a není žádný doklad o tom, že by za tu dobu zjistila nějaké nesrovnalosti.

V případě jednoho z úvěrů, jichž se obžaloba týkala, posílala podle soudu firma platby ještě dlouho po ukončení činnosti Unibonu. Další firma ke dni vstupu Unibonu do insolvence už z úvěru podstatnou část uhradila. V případě dalšího, developerského projektu je zase evidentní, že všechny peníze šly do tohoto projektu a nijak nebyly zneužity. To vše podle soudu odporuje tvrzením v obžalobě.

"Je to po právu a spravedlivé. To, co jsem očekával, co se celou dobu procesu v podstatě prokazovalo, tak bylo, že obžaloba jako taková je smyšlená věc, která se nezakládá na skutečnosti," komentoval rozsudek Hradil.

Rozsudek není pravomocný. Zátorský i Hradil se sice odvolání vzdali, ale Rusňák se z dnešního vyhlášení pro nemoc omluvil a státní zástupce si pro případné odvolání ponechal lhůtu.

Záložně Unibon odebrala ČNB licenci v roce 2012. Fond pojištění vkladů později vyplatil klientům záložny více než 1,8 miliardy korun. Škoda přes 120 milionů, jíž se obžaloba týkala, představovala pouze nezaplacenou jistinu a podle státní zástupkyně Brigity Bilíkové jde jen o zlomek skutečných škod.

záložna Unibon tunelování Ostrava soudy

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

před 2 hodinami

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 6 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 7 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 10 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 11 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 13 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy