Letní čas je označení úpravy měření a udávání času, při které se v letních měsících roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o jednu hodinu) posunut dopředu. Účelem letního času má být úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení, podle energetiků změna času ale velké úspory elektřiny nepřináší. Různé občanské iniciativy a petice se také řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.
Evropská komise loni předložila návrh na zrušení střídání času, unijní konzultace se zúčastnilo 4,6 milionu obyvatel více než půlmiliardové Evropské unie. Pro zrušení střídání času bylo 84 procent z nich. Komise původně navrhovala ukončit střídání již letos, nenašla ale podporu u členských zemí. Počátkem tohoto měsíce se výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch vyslovil pro zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021 a v úterý 26. března plán podpořili europoslanci.
Návrh směrnice počítá s tím, že jednotlivé členské státy samy určí, zda zachovají nastálo standardní či letní čas. Podle europoslanců mají členské státy do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, v jakém časovém pásmu si přejí zůstat. Iniciativu, jejímž cílem bylo právě zrušení střídání času, na podzim roku 2017 spustila skupina europoslanců v čele s českým zástupcem v Evropském parlamentu Pavlem Svobodou.
V českých zemích byl ještě rámci Rakouska-Uherska letní čas poprvé zaveden 30. dubna 1916 a platil do 1. října. K tomuto datu, tedy v průběhu první světové války, zavedlo tehdy letní čas i Německo, kde skončil v roce 1918, v Rakousku o dva roky později. Z dalších zemí se letní čas na zkoušku zavedl i ve Švédsku, a to od 15. května do 30. září 1916.
Letní čas byl v Československu znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942, dále pak v letních měsících v letech 1943 až 1949. Na přelomu roku 1946 (1. prosince 1946 - 23. února 1947) byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu.
Potřetí si Češi a Slováci začali každoročně posouvat hodinky od 1. dubna 1979 za energetické krize. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší - trvá tedy sedm měsíců, do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.
Nejzarytějším českým odpůrcem letního času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který zemřel v roce 2009. Jeho následovníkem je například lidovecký senátor Petr Šilar.
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Ale s nápadem posunout hodiny přišel až 120 let po něm londýnský stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o 20 minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září.
Motivací pro zavedení letního času byly v minulosti energetické úspory během světových válek. Energetikové však dávají v posledních desetiletích za pravdu spíše odpůrcům letního času. Střídání letního a zimního času se podle nich projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.
Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii (kromě Íránu), v Africe a ve většině států Jižní Ameriky (kromě části Brazílie, Chile a Paraguaye) neplatí. Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2014 definitivně v Rusku. V Evropě letní čas neplatí například v Rusku, Bělorusku a na Islandu.
Související
Budoucnost změny času v EU. Španělsko chce zrušit důležitou směrnici
Přechod na letní čas zpozdí víkendové noční vlaky, upozorňují ČD
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 1 hodinou
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 2 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 3 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 4 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 5 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 5 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 6 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 7 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.
Zdroj: Libor Novák