Lékaři bez hranic už 20 let bojují za levné léky. Vyvstala nová hrozba: antimikrobiální rezistence

Česká pobočka Lékařů bez hranic díky dárcům financovala v roce 2018 pomoc ve třinácti zemích rekordní částkou 80,9 milionu korun. Nejvíce pomoci směřovalo do Jemenu, Jižního Súdánu, Tanzanie či Iráku. Zástupci organizace dnes výsledky představili ve výroční zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici. Bilancovali rovněž dosavadní úspěchy dvacetileté Kampaně za lepší dostupnost léků a upozornili na výzvy do budoucna.

„Množství lidí a objem prostředků, kterým nás, ale i řadu jiných neziskových a občanských organizací, lidé podporují, je pro mne velmi dobrou zprávou o stavu naší společnosti. Všichni tito lidé věří stejně jako my, že je v pořádku a správné zraněného ošetřit, tonoucího zachránit, nemocného vyléčit, a to bez ohledu na jeho barvu kůže, náboženské vyznání nebo politické přesvědčení. A za to děkuji,” uvedl ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Česká kancelář Lékařů bez hranic ani loni nevyužila vládní granty, příspěvky ze soukromých zdrojů tvořily sto procent příjmů. Na humanitární projekty poslala díky téměř 68 tisícům českých dárců rekordních 80,9 milionu korun, což je oproti roku 2017 o téměř pět milionů více.

Peníze putovaly na pomoc v Demokratické republice Kongo, Indii, Iráku, Jemenu, Jihoafrické republice, Jižním Súdánu, Kamerunu, Kyrgyzstánu, Mexiku, Myanmaru, Sýrii, Tanzanii a na Ukrajině. Nejvíce jich směřovalo do válkou zdevastovaného Jemenu, Češi tam pomohli financovat lékařskou péči ve dvou guvernorátech bezmála 23 miliony korun. Podrobný přehled najdete ve výroční zprávě.

V loňském roce zároveň působilo na misích Lékařů bez hranic 33 spolupracovníků a spolupracovnic z Česka a Slovenska. Dohromady vyjeli na 35 misí do dvaceti zemí světa. Nejčastěji vyjížděli do Iráku, D. R. Kongo, Jemenu nebo Palestiny.

„Na první misi jsem vyjela do nigerijské nemocnice, kde jsme se zaměřovali na léčbu nemoci noma. Je to krutá choroba, která požírá a deformuje tváře dětí v nejchudších regionech Afriky. S chirurgickým týmem jsme za dva týdny pomohli vrátit úsměv na tvář a naději do života čtyřiceti dětem. Byla to tak obrovská profesní a lidská zkušenost, že jsem se tam vrátila ještě dvakrát,“ podotkla anestezioložka Kristína Ožvoldová, jež byla s Lékaři bez hranic v Nigérii naposledy letos v dubnu.

Dvacet let boje za levnější léky: léčivé přípravky na HIV zlevnily až o 99 procent

 Vedle přímého poskytování zdravotní péče se Lékaři bez hranic také aktivně zasazují o dostupnější léky. Právě letos je to dvacet let, co zahájili Kampaň za lepší dostupnost léků (Access Campaign).

Na konci 90. let minulého století zuřila v rozvojových zemích epidemie HIV/AIDS. Pacienti v bohatých státech měli k dispozici „koktejl“ léků, jenž dokázal proměnit tuto smrtelnou nemoc v chronickou chorobu, se kterou lze žít. Nemocní v chudších zemích na léčbu nedosáhli. Byla příliš drahá. Lékaři bez hranic prožívali obrovskou frustraci. Obdobným problémům čelili při léčbě dalších chorob, například tuberkulózy, malárie nebo spavé nemoci.

Léky byly příliš drahé, neefektivní nebo toxické. Na některá onemocnění neexistovaly vůbec. Důvod byl prostý - jejich vývoj a výroba nebyla pro farmaceutické společnosti dost lukrativní. A pokud už účinný lék existoval, zůstával nedosažitelný za hradbou patentů a monopolů, které udržovaly jeho cenu příliš vysokou.

A tak, když Lékaři bez hranic získali v roce 1999 Nobelovu cenu za mír, použili peníze spojené s oceněním na rozjezd Kampaně za lepší dostupnost léků (Access Campaign). O čtyři roky později s dalšími organizacemi založili Iniciativu za léky proti opomíjeným nemocem (DNDi), jejímž cílem je přímo vývoj nových léků.

Za poslední dvě desetiletí se i díky podpoře občanských společností podařilo dosáhnout několika zásadních úspěchů. Například cena léků na HIV spadla až o 99 procent. Zatímco v roce 2000 stála antiretrovirotika pro jednoho člověka ročně přes deset tisíc dolarů, dnes je lze pořídit už za sto dolarů. To zpřístupnilo léčbu milionům lidí. Povedlo se to rozbitím monopolů, díky čemuž posílila konkurence a výroba cenově dostupných generických léků.

Iniciativa za léky proti opomíjeným nemocem (DNDi) před pár lety vyvinula nový lék na spavou nemoc, který je k pacientům mnohem šetrnější než předchozí léčba.

Navzdory těmto a dalším úspěchům však zůstává heslo kampaně „Léky nemají být luxus“ stále aktuální. Řada životně důležitých léků je nadále pro mnoho lidí nedostupná. Například u zmíněného HIV zůstává výzvou léčba vhodná pro děti nebo léky druhé a třetí linie pro pacienty, u kterých selhala léčba počáteční. Kromě toho vyvstávají problémy nové.

Jednou z dnešních výzev je antimikrobiální rezistence

„Jednu z největších globálních výzev dnes představuje antimikrobiální rezistence, která byla po celá desetiletí opomíjená. Lékaři bez hranic jsou přímými svědky problémů, jež rezistence na antibiotika přináší. Docházejí nám možnosti jak léčit pacienty s válečnými zraněními na Blízkém východě, novorozené děti v západní Africe nebo lidi s multirezistentní formou tuberkulózy ve Střední Asii,“ upozorňuje farmaceut Dušan Jasovský z Access Campaign.

„Výzkum a vývoj je mizivý, jelikož farmaceutické firmy považují investici do antibiotik za finančně neatraktivní a vědecky náročnou. Abychom tuto rostoucí krizi veřejného zdraví zvládli, je zapotřebí urgentní společná reakce státních i soukromých aktérů a vyvinutí nového portfolia efektivních antibiotik. Ta by měla být dostupná, ale i rozumně používaná. Dále je třeba intervence s cílem snížit potřebu antibiotik. Toho lze docílit například očkováním, přesnou diagnostikou, v řadě oblastí také zajištěním přístupu k bezpečným zdrojům vody či hygienickým zařízením,“ podotýká Dušan Jasovský.

Pro lepší dostupnost léků obecně platí, že je nutná změna. Farmaceutické společnosti by měly přestat šířit mýty, že léky musí být drahé. Měly by prozradit, kolik skutečně stojí jejich výzkum. Musí skončit nezasloužené prodlužování patentů, což brání výrobě levnějších generik.

Země, jež podporují výrobu a dostupnost generik (Indie, Thajsko, Brazílie, Kolumbie, Malajsie, JAR atd.), nesmí čelit nátlaku farmaceutických firem a jiných států. Prioritou při vývoji nových léků má být zdraví lidí, nikoliv jen zisk.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Pavel Gruber (Lékaři bez hranic) charita hiv léky

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy