Mimořádné snížení trestů v rozsáhlé kauza "losovaček"? Šéfžalobce protestuje

Dokument je anonymizovaný, z iniciál však plyne, že se dovolání týká Tomáše Krause, Romana Krista, Michaely Jůnové, Jany Kusé, Vratislava Plíška, Radima Masného, Dalibora Křepely, Jaroslava Švece a Ivany Salačové. U zbytku početné skupiny odsouzených Zeman tresty nezpochybnil.

Pravomocný rozsudek v kauze "losovaček" vynesl Vrchní soud v Praze letos v lednu. Několika obviněným zrušil či snížil původně uložené peněžité tresty, jinak rozsudek Městského soudu v Praze potvrdil. Aktéři kauzy tak z procesu vyšli s ročními až tříletými podmínkami, zároveň s povinností zaplatit státu částky v řádu milionů korun. Obžaloba žádala pro většinu aktérů vězení v zákonné sazbě pěti až deseti let.

Pražské soudy poukazovaly na to, že stavební trh byl zdeformovaný, šlo prý o celospolečenský problém. Zákonná úprava umožňovala přidělit zakázku jen na základě nejnižší nabídky, bez ohledu na kvalitu. Takový stav pak generoval jak poptávku, tak i nabídku nelegálních praktik.

Podle Zemana to však sotva může být důvod pro mimořádné snížení trestu. "Skutečnost, že se trestná činnost určitého druhu v určité oblasti rozmáhá, je pak třeba považovat naopak za okolnost zvyšující závažnost daného činu, na který je třeba reagovat trestněprávní represí o to důrazněji," stojí v dovolání. Zeman poukázal také na rozsáhlost, sofistikovanost, organizovanost a konspiraci spojenou s losováním.

Justice uznala obžalované vinnými z dotačního podvodu, sjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a větší část z nich také z poškození finančních zájmů EU. Nejvyšší peněžitý trest - každý 3,7 milionu korun - dostali Kraus a Krist. První z nich zmanipulované losování zařizoval, Krist ho přímo prováděl. Mezi odsouzenými je i podnikatelka Salačová, která figuruje jako spolupracující obviněná v kauze bývalého hejtmana Davida Ratha.

Skupina zmanipulovala nebo se pokusila zmanipulovat 11 veřejných zakázek, které byly financované zčásti z dotací Evropské unie a zčásti ze státních dotací. Od ledna do října 2011 ovlivňovala zadávání tendrů upraveným počítačovým programem tak, aby je získaly předem určené obchodní společnosti. Podle obžaloby tak způsobila škodu přes 33 milionů korun.