V Praze žije nejvíc lidí v historii, ale má také nejstarší občany

Výsledky týkající se Prahy, které v pondělí statistici zveřejnili, jsou sice předběžné, už nyní je ale jisté, že bez cizinců by Praha takový nárůst obyvatel za jedinou dekádu nezaznamenala. Podíl cizinců na populaci Prahy se totiž za tuto dobu zvýšil ze tří na 14 procent. Celkem tak v hlavním městě žijí dvě pětiny celkového počtu cizinců v Česku. Nejvíce je v Praze Ukrajinců (50 tisíc) a Slováků (23 tisíc). Přestože se počet lidí žijících v Praze od roku 2001 zvýšil, metropole stárne. Dokládají to čísla. Zatímco celkový počet obyvatel vzrostl za posledních deset let o 8,9 procenta, dětí do 15 let přibylo jen 3,5 procenta. Naopak nejvíce se zvýšil podíl obyvatel starších 65 let. "V Praze je tradičně populace nejstarší ze všech krajů," potvrdila Eva Vojtová, vedoucí Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Praze. Loňské sčítání také odkrylo, že stále méně Pražanů uzavírá manželství. Ještě v roce 2001 byla většina mužů v metropoli ženatých, o deset let později už je většina svobodných (44,4 procenta z celkového počtu). Podíl ženatých je 41,5 procenta. Stále nejvíce žen je však vdaných (38,1 procenta), podíl svobodných se ale za dekádu zvýšil z 32,1 procenta na 35,9 procenta. Pražané se navíc ze všech krajů nejvíce rozvádějí. "Zatímco podíl rozvedených mužů odpovídá republikovému průměru, vyšší rozvodovost je v Praze mezi ženami," upřesnila Vojtová. Statistikům sčítání příliš nenapovědělo v otázce národností. Čtvrtina (28,5 procenta) obyvatel Prahy totiž využila zákonem danou možnost a na otázku národnosti neodpověděla. V roce 2001 to přitom byla dvě procenta. Otázku víry ponechalo bez odpovědi dokonce 45,6 procenta, před deseti lety to bylo 8,2 procenta. K náboženskému vyznání se v Praze přihlásilo 136 tisíc lidí. Nejvíce z nich se hlásí k římskokatolické církvi (57,7 procenta). Za nevěřící se označilo 458 tisíc Pražanů. Hlavní město si stále drží prvenství mezi kraji v úrovni vzdělání obyvatel. Praha má největší podíl vysokoškoláků (22,6 procenta). "Počet vysokoškoláků se v metropoli od roku 2001 zvýšil o 31,2 procenta, přesto je vzhledem k vysokému zastoupení lidí s vysokoškolským vzděláním v Praze nižší než je republikový průměr, který činí 46,6 procenta," vysvětlila Vojtová. Nejčastější nejvyšší dokončené vzdělání je u Pražanů střední ukončené maturitou (34,5 procenta obyvatel starších 14 let). Ve zbytku republiky jsou přitom nejvíce zastoupeni středoškoláci bez maturity. Praha se liší od ostatních krajů i v oblasti bydlení. Podle předběžných výsledků bylo v hlavním městě přes 89 tisíc obydlených domů (nárůst o 9,3 procenta za deset let). Nejvíce ze všech krajů je však v Praze podíl bytových domů (36,1 procenta). Podíl rodinných domů v Praze vyšplhal na 61,4 procenta. Protože je v hlavním městě menší podíl rodinných domů, patří mezi vlastníky (67,2 procenta) nemovitostí méně fyzických osob než ve zbytku republiky. Kvůli privatizaci také výrazně poklesl podíl domů ve vlastnictví státu nebo města z 10,5 procenta na 5,5 procenta. I tak jde o nejvyšší podíl mezi kraji. Celkem je v Praze 496 tisíc obydlených bytů. Největší část (36,9 procenta) z nich je v osobním vlastnictví. Naopak podíl nájemních bytů se snížil od roku 2001 ze 47,2 procenta na 28,5 procenta. Většina pražských bytů je vytápěná ústředním nebo etážovým topením (82 procent). Téměř 15 procent bytů je vytápěno kamny. Dřevem a uhlím se topí v jednom procentu pražských bytů. Celorepublikový průměr je přitom 16,4 procenta. V pondělí zveřejněné výsledky sčítání jsou předběžné. První definitivní výsledky zveřejní ČSÚ ve 3. čtvrtletí 2012 za ČR a kraje podle obvyklého bydliště. Ve 4. čtvrtletí 2012 pak statistici zveřejní údaje o domácnostech a bytech za ČR a kraje a základní informace o okresech a obcích. Následovat by měly údaje za správní obvody a městské části.