Brno převeze do muzea svůj symbol, draka visícího na Staré radnici

Vycpaný krokodýl v muzeu přečká dobu, během které budou stavbaři staticky zajišťovat a opravovat Starou radnici. Historický objekt z 13. století se totiž začíná naklánět.

Manipulace s krokodýlem musí být velmi opatrná. "Dělníci musejí dávat velký pozor, aby jej nerozlomili," poznamenal Loutocký.

Původ takzvaného Brněnského draka není věrohodně doložen. Mezi obyvateli Brna o něm již po staletí koluje řada pověstí. Podle jedné z nich krokodýla do Brna přivezli kupci již vycpaného. Podle jiných žil původně v jeskyni u řeky Svratky.

Nejčastěji se traduje, že krokodýla daroval Brnu markrabě Matyáš roku 1608. Zpráva o tom byla uložena do báně radniční věže roku 1749. Drak však musel být v Brně již před rokem 1608, protože podle účtů z brněnského archivu byl restaurován a odčervován již v letech 1578 a 1579.

Sama Stará radnice, v jejímž průjezdu je krokodýl zavěšen, však na vstupenkách do věže uvádí, že krokodýl byl darem tureckých poslů králi Matyášovi II. roku 1609.Podle jedné pověsti narazili lidé na draka ve skalách při budování města Trutnova. Draka ulovili, zabili a vycpaného uložili na trutnovském hradě. To se mělo odehrát již kolem roku 1006. Trutnovští jej pak věnovali roku 1024 na sněmu v Brně knížeti a dostali za to právo mít pečeť s obrazem draka. Říká se však také, že draka přivezli do Brna rytíři z křížových výprav.Drak, který žil v jeskyni u řeky Svratky, měl podle pověstí sejít se světa různými způsoby - řeznický tovaryš zašil do volské kůže pytel nehašeného vápna a to pak pohodil blízko dračí jeskyně. Drak návnadu sežral a napil se vody ze Svratky, načež pukl.

Podle jiné verze zase drak sežral na Zelném rynku ženu z Líšně, udělalo se mu špatně a pošel.