Mnoha českým dětem hrozí slepota. Existuje léčba?

"Každé dítě, které má oční vadu, nebo k ní zdědilo vlohy, by mělo být odborně vyšetřeno, nejlépe už v půl roce věku. Rodiče by měli pozorovat jeho chování, pokud často naráží do věcí, zakopává, mne si oči nebo natáčí hlavu na stranu, může to být projev tupozrakosti," upozornila lékařka.

Tupozrakost se obvykle objeví jen u jednoho oka. Podněty z toho slabšího mozek potlačuje a nakonec je úplně vyřadí. Pokud se tupozraké oko necvičí, dobré vidění se už nedá obnovit. Potíž je celoživotní, nenapraví ji brýle, kontaktní čočky ani laserová operace.

Tupozraký člověk mívá problémy s 3D viděním, je omezen při řízení auta, práci s počítačem, sportu i studiu, volbě povolání i při práci ve výškách.

Když se léčba zahájí včas, nejlépe mezi třetím a pátým rokem života, dá se tupozrakost vyléčit. Po 12. roku věku, kdy je vývoj mozku ukončen, už to možné není.

Léčba je však zdlouhavá a dětem nebývá zpočátku právě příjemná. Leckterému rodiči postiženého dítěte by se ulevilo, kdyby bylo možné tupozrakost operovat. Avšak odpověď není právě povzbudivá: „Tupozrakost se nedá odoperovat. Ani laserem či jiným způsobem, jak si mnozí mylně myslí," říká MUDr. Petr Novák. Přesto dává naději: Tupozrakost lze úspěšně léčit konzervativně. Jakmile oční lékař diagnostikuje tupozrakost, přesně zjistí dioptrickou vadu a koriguje ji brýlemi. Po jejich nasazení je nejdůležitější správné zakrývání oka, které lépe vidí, tzv. okluzí neboli okluzorem. „Silnější oko se zakrývá, aby se posílila informace z horšího oka a aby si na to mozek zvykl." Dítě je tak nuceno namáhat slabší tupozraké oko. Naštěstí vize černé záslepky na brýlích, noční můra dětí i rodičů, již neodpovídá skutečnosti, informuje server e15.cz.

Tupozrakost vzniká u těchto dětských očních chorob:

Šilhání - Při šilhání, jedním nebo oběma očima dovnitř nebo ven, je obraz vnímaný šilhajícím okem v mozku aktivně utlumován a mozek vnímá pouze obraz oka druhého nešilhajícího, tj. fixujícího. Zrakové funkce šilhajícího oka se přestávají vyvíjet. Tím je narušena i spolupráce obou očí a dochází ke ztrátě hloubkového, prostorového vidění. V oku uchýleném je tedy zrakový vjem potlačován a zrak se u tohoto oka přestává vyvíjet

Refrakční (dioptrická) vada - Tupozrakost se v tomto případě vyvine pokud jedno oko je více dalekozraké, krátkozraké či astigmatické (vada lomivosti oka) než oko druhé. Obraz vnímaný okem s refrakční vadou je neostrý nebo jinak změněný, proto je v mozku potlačen, aby nerušil dobrou informaci z lepšího oka. Dochází k poruše vývoje vidění tohoto oka. Při vysoké refrakční vadě obou očí může tupozrakost vzniknout oboustranně. Dioptrické vady lze u dětí korigovat nejčastěji brýlemi nebo kontaktními čočkami.

Zákaly v optických prostředí oka - Vlivem vrozených nebo získaných chorob se kalí jinak průhledná optická prostředí oka – rohovka, čočka a sklivec. Snížená nebo nulová stimulace takto postižených očí brzdí nebo úplně znemožní vývoj zrakových funkcí.