Další šokující manýry Nagyové: Proč se jí všichni tak báli?

Podle týdeníku Respekt si měla Nagyová v době svého volna přes protokol svého úřadu mimo jiné objednávat soukromou donášku jídla. To jí pak do jejího bytu v Modřanech dovezl služební vůz. Jak ale popisuje Respekt, auto se muselo mezi kuchyní a bytem Nagyové otočit hned několikrát. Objednaný smažený sýr jednou nebyl podle jejích představ, podruhé zatoužila ještě po salátu.

Nebo jiný příklad: Nagyové se podřídil dokonce i šéf Úřadu vlády Lubomír Poul, ač byl její nadřízený. Tiše souhlasil s vyhazovy jiných. Svým mlčením kryl i ředitelčino nehorázné chování, píše web ČT.

Zpětně se hájí slovy, že se bál jejích kontaktů v nejvyšších politických kruzích. "Kvůli hypotéce" na nový dům si prý nemohl dovolit riskovat ztrátu zaměstnání tím, že by na Nagyovou upozornil.

Podle odborníků je mlčení v práci kvůli obavám z vyhazovu běžné, a to zvlášť mezi úředníky. "Ve státní správě se informace o tom, kdo je jaký zaměstnanec ve vztahu ke svému šéfovi i státní správě jako celku, rychle šíří. Jde o malé hřiště, ředitelé odborů i náměstci se znají a informace si předají. Pokud se dostanete do konfliktu například na Úřadu vlády, těžko získáte práci třeba na ministerstvu průmyslu," říká Tomáš Dombrovský, mluvčí společnosti LMC poskytující poradenství v oblasti lidských zdrojů.

Obtížnější je tu podle Dombrovského i odmítání úkolů, které nejsou v kompetenci daných pracovníků, nebo dokonce překračují zákon. "V soukromém sektoru, kde firmám záleží na výsledcích, je jednou z podmínek úspěchu spokojenost lidí. Firmy se snaží zaměstnance neznechutit a docílit toho, aby pokud možno dělali svou práci s nasazením. Ve státní sféře nejde o zisk, a tak se na jednotlivé lidi nehledí," tvrdí Dombrovský.

Co s tím?

Od žádného zákona však nelze čekat, že zneužívání úřednictva zcela zabrání. Systém, který funguje bez chyb, lze obtížně hledat i v zahraničí. Mnohem dál než Česko je ale v ochraně zaměstnanců, kteří upozorní na nekalé jednání zaměstnavatele nebo někoho z jeho lidí, Velká Británie.

V Británii už od roku 1998 platí velmi podrobný zákon, jenž detailně řeší ochranu zaměstnanců, kteří se rozhodli postavit svému zaměstnavateli. Ochrana se vztahuje mimo jiné na zaměstnance, kteří nahlásili, že jejich firma či instituce nebo některý z jejích vysoce postavených pracovníků porušuje zákon, případně že postupuje v rozporu s veřejným zájmem. Zaměstnanec, který takové jednání nahlásí, nemůže být propuštěn. Nově od letošního června navíc přidal parlament do zákona navíc ustanovení, které chrání informátora také před šikanou ze strany spolupracovníků.

Záhada spisu na Nagyovou

Státní zástupci v kauze Nagyová úzkostlivě chrání svůj policejní spis. Po jeho dřívějším stěhování, kvůli kterému odmítl vypovídat například obviněný úředník Roman Boček, přístup k němu advokátům nakonec umožnili. Pokud však chtějí některou část z něj studovat mimo úřad, musí si ji ručně opsat. Navíc nemají přístup do celého dokumentu.

"Bylo mi to zakázáno. Doslova. Nejen že mi dokument neofotili, ale nemohl jsem si pořídit ani kopii nebo fotografie textu," popsal Jiří Matzner, obhájce stíhaného zpravodajce Milana Kovandy. Jeho slova potvrzuje také advokát obviněného úředníka Romana Bočka Filip Seifert. "Mohl jsme nahlédnout jen do části spisu, žádné kopie."

Podle informací serveru Lidovky.cz se olomoucký žalobce Ivo Ištvan obává úniků z intimní komunikace mezi Petrem Nečasem a Janou Nagyovou. Podle bývalého premiéra je takřka jisté, že jejich odposlouchávaná konverzace skončí v médiích. "Je to hráno prasácky a jsou používány fauly, takže tyto věci uniknou. Já s tím počítám a vím, že to bude strašně traumatizující a zraňující," řekl Nečas.