Psi nyní čelí teplotám až 50 °C

Pokud se vydáte v těchto vedrech po obědě na procházku se svým psem, měli byste mít na paměti, že horko, kterému bude váš miláček vystaven, je výrazně vyšší, než to, s jakým se budete potýkat vy sami. Teploty se totiž liší podle toho, jak vysoko nad zemí se nacházíme. Standardně se v předpovědích počasí dozvídáme o teplotách ve 2 metrech nad zemí. Je zajímavé, že ta teplota, o které se neustále mluví v předpovědích a ve zprávách, vlastně většinu z nás ani nemusí zajímat. Vždyť kdo z nás měří dva metry? A i ten, kdo ty dva metry měří, tak i toho více zajímá, jak mu bude třeba kolem hrudníku, než aby řešil temeno hlavy.

Pro naše pocity je tedy rozhodující teplota mezi povrchem země a cca 180 centimetry nad zemí. Protože nejvíce vnímáme horní částí těla, jde spíš o teploty mezi 100 a 180 cm, které nás zajímají nejvíc. Jak se teploty zde liší od té ve dvou metrech, která se uvádí v předpovědích? Jen málo, a jsou přes den o něco vyšší, třeba o dva, nebo tři stupně. Nám lidem zkrátka teplota ve dvou metrech nad zemí jakž takž stačí. Ale co třeba naši psi, nebo jiní domácí mazlíčci?

Psi jsou menší než my, většina z nich tak vnímá především teplotu mezi 20 a 50 cm nad zemí. A tato teplota bývá při poledních vedrech už znatelně vyšší, než ta ve dvou metrech nad zemí. A co teprve malá plemena! Jorkšírský teriér měří jen 20 cm, většinu těla má ve výšce asi 10 cm nad zemí a ještě k tomu tahá husté chlupy až na zem. Ty také nefungují zrovna jako klimatizace. O tom, jaká vedra musí takový malý pejsek snášet, vypovídají měření teploty v 5 cm nad zemí, které se provádějí na většině meteorologických stanic. Tyto teploty dosahují třeba v těchto dnech běžně až na 45 °C a lokálně se blíží i k 50 °C. Velmi to záleží na typu povrchu. Nad asfaltem i betonem, kde meteorologové raději ani neměří, totiž přízemní teploty často oněch 50 °C skutečně překračují.

Naše tělo má těžiště a převážnou většinu hmoty ve výrazně vyšší výšce, než naši čtyřnozí miláčkové. Měli bychom na to myslet a podle toho vybírat i denní dobu, ve kterou chodíme se psy ven. Ta nejhorší je mezi 12. a 15. hodinou odpolední. Kupodivu, třeba ve čtyři odpoledne už přízemní teplota tak vysoká nebývá. Přízemní teplota totiž více reaguje na aktuální výšku slunce nad obzorem. Proto je nejvyšší kolem poledne, nebo krátce po něm. Naopak teplota ve dvou metrech nad zemí vrcholí mnohem později... takže teploměry ukážou nejvyšší teplotu až třeba v 17:00, kdy už ale máme u země mnohem chladněji.

S přízemní teplotou je to složitější. Za slunečního svitu je výrazně vyšší než ta standardní, ale třeba v noci je naopak o dost nižší. Proto nám nad ránem může být při spaní pod širákem zima, i když jsou hlášeny příjemné noční teploty kolem 15 °C. Pokud je pod mrakem, nejsou rozdíly mezi přízemní a normální teplotou moc velké. Rozdíly ovlivňuje i vítr - čím je slabší a vzduch se tedy méně promíchává, tím je přízemní teplota v noci nižší a ve dne naopak vyšší.

Je otázkou, zda by meteorologové neměli pro veřejnost začít zveřejňovat teplotu ve výšce např. 150 cm, místo aby udávali tu ve 200 cm, kam už většina z nás nevyrostla. Má to svůj důvod především v tradici, ale také v tom, že pro měření teploty je lepší měřit ve vyšší výšce, kde nejsou takové náhlé výkyvy a navíc je tam menší vliv typu povrchu. Na 200 cm už jsou nastaveny všechny meteorologické stanice, i modely vytvářející předpovědi. Snížení výšky, pro kterou se předpovídá, se tak asi jen tak nedočkáme. Ale časem možná kdoví, co kdo vymyslí...