Unikátní průzkum: Zredukovat počet stran ve sněmovně? Češi mění názor

Dosavadní volební modely, vztahující se k předčasným volbám do sněmovny v říjnu 2013, naznačují, že by se do poslanecké sněmovny mohlo tentokrát dostat více politických subjektů, než v ní bylo v posledním volebním období.

Podle výsledků provedeného průzkumu by občané však preferovali nejčastěji zachování počtu stran, který byl ve sněmovně dosud (42 %), nebo dokonce jeho redukci (41 %). Názor, že by v parlamentu mělo být zastoupeno co nejvíce politických stran, zastává jen 17 % občanů.

Po snížení počtu stran volají voliči KSČM

Z analýzy podle stranických preferencí vyplývá, že poněkud méně často si přejí co nejmenší počet stran ve sněmovně příznivci pravicových stran, ODS a TOP 09, a spolu s nimi stoupenci SPOZ. Naopak častěji po snížení počtu stran volají jednak příznivci KSČM, jednak lidé, kteří nechtějí volit žádnou stranu nebo jsou nerozhodnutí. Podobná názorová situace panovala už v roce 2010, i když podíly těchto odpovědí byly tehdy nižší. Relativně nejvíc vzrostl podíl názorů, že ve sněmovně by mělo být co nejméně stran, u sympatizantů TOP 09 (i přesto je u nich stále nízký) a KSČM.

Názory na optimální počet stran ve sněmovně jsou z hlediska sociodemografických kritérií poměrně univerzální, naznačuje se pouze vyšší podíl přání co nejmenšího počtu stran mezi lidmi ve věku od 60 let a mezi osobami se základním vzděláním bez vyučení (shodně 48 %) a na druhé straně nepatrně více hlasů po co největším počtu stran mezi 30-44letými (21 %) a středoškolsky vzdělanými s maturitou (20 %).

Co nejméně stran ve sněmovně si přejí častěji ti občané, kteří nechtějí jít k předčasným volbám do sněmovny (48 %); zároveň je tento názor rozšířen i mezi lidmi, kteří mají velmi silný vztah ke straně, kterou by do sněmovny nyní volili (rovněž 48 %; v této skupině mají dvoupětinové zastoupení příznivci KSČM).

Redukci počtu parlamentních stran požadují častěji také občané, kteří si určitě nemyslí, že se naše společnost vyvíjí správným směrem (49 %).

Celkově lze tedy říci, že volání po co nejmenším počtu stran ve sněmovně je spojeno s negativním postojem ke směřování naší společnosti a s jistým sklonem k přijetí autoritativního modelu vládnutí. Poněkud obtížnější je rozklíčovat, co vede lidi k tomu, aby chtěli ve sněmovně naopak co nejvíce stran. Z aktuálního pohledu je logické, že tento názor zastávají častěji občané, kteří si myslí, že by v nadcházejících volbách mohli dát hlas některé z nových občanských iniciativ, hnutí nebo sdružení.