Zapeklitá kauza: Co je to chodník? Nejvyšší správní soud rozhodl

NSS připustil, že přesná definice pojmu chodník v českém právním řádu neexistuje. Není to však na závadu. "Tak jako není v zákoně o silničním provozu definován pojem chodec, vozidlo či křižovatka, je nutné rovněž výraz chodník chápat shodně jako v běžném životě," stojí v rozhodnutí senátu s předsedkyní Marií Žiškovou. Chodník je tak podle NSS část ulice či silnice, určená pro chodce a zřetelně oddělená od ostatní komunikace.

"Není pochyb o tom, že různorodá dlažba a její uspořádání na předmětném místě byla vysvětlitelná odlišným funkčním využitím chodníku a ostatní komunikace, nikoliv pouze estetickým uspořádáním dlažby na náměstí," napsali soudci. Přihlédli také k tomu, že řidič je zkušený a trvale bydlí v Brně, a poměry na Zelném trhu proto dobře zná.

Přestupek se stal v srpnu 2010 před budovou Divadla Husa na provázku. Komise řidiče potrestala pokutou 1500 Kč. Následnou žalobou se opakovaně zabýval Krajský soud v Brně, jehož rozhodnutí z různých důvodů rušil NSS.

Ve správním soudnictví poskytují krajské soudy a Nejvyšší správní soud ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob v řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů, kterou doplňuje ochrana před nečinností správních orgánů a před nezákonnými zásahy, pokyny a donuceními správních orgánů. Krajské soudy krom toho rozhodují některé spory ve věcech voleb a místního referenda.

Do pravomocí Nejvyššího správního soudu spadá zejména rozhodování o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů o žalobách a návrzích na ochranu veřejných subjektivních práv. Nejvyšší správní soud navíc rozhoduje v jediném stupni v některých specifických oblastech práva, zejména ve věcech volebních, ve věcech rozpuštění politických stran a politických hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, jakož i v řízení o některých kladných a záporných kompetenčních sporech mezi orgány veřejné správy. Nejvyšší správní soud jako kárný soud rozhoduje o kárné odpovědnosti soudců, státních zástupců a exekutorů.

Nejvyšší správní soud rozhoduje v senátech tříčlenných, šestičlenných, sedmičlenných a devítičlenných. Některá jednoduchá procesní rozhodnutí může činit i předseda senátu. Všichni soudci tvoří plénum, které na návrh předsedy rozhoduje o počtu kolegií soudu. V současné době jsou na Nejvyšším správním soudu vytvořena dvě kolegia, a to kolegium finančně-správní a kolegium sociálně-správní.