Před 77 lety se narodil Václav Havel. Chtěl spojovat slušné lidi

Před rokem 1989 byl hlavním symbolem protikomunistické opozice v Československu a po pádu režimu, k němuž významně přispěl, se stal prezidentem na více než 12 let. Dramatik, spisovatel a politik Václav Havel, který byl ikonou boje za svobodu a demokracii, se narodil před 77 lety, 5. října 1936. Když 18. prosince 2011 zemřel, sjely se na jeho pohřeb do Prahy desítky osobností z celého světa, včetně řady současných a bývalých hlav států.Po vypuknutí Sametové revoluce v listopadu 1989 se Václav Havel stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii a zapojení do politických struktur západní civilizace. V roce 1992 se mu však nepodařilo zabránit rozpadu československého státu na dva samostatné státy, Českou republiku a Slovenskou republiku. Od roku 1993 byl po dvě funkční období prezidentem České republiky. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy (1. července 1991) a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999. Havel výrazně prosazoval také přijetí České republiky do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004 po jeho odchodu z funkce prezidenta.

V úřadu prezidenta Havel, který byl opakovaně navržen na Nobelovu cenu za mír, zboural mnohá dosavadní tabu. Pražský hrad po nástupu do funkce změnil k nepoznání, otevřel ho veřejnosti i světu a vrátil mu ztracenou důstojnost. I poprezidentskému období života Václava Havla dominovala lidská práva - opakovaně podpořil kubánskou opozici, disidenty v Bělorusku, angažoval se kolem situace v Barmě, Tibetu či Severní Koreji a několikrát vyjádřil své obavy o osud demokracie v Rusku.Jako literát se Václav Havel světově proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla, v nichž se mimo jiné zabývá tématy moci, byrokracie a jazyka, a také svým esejistickým dílem. V esejích a dopisech z vězení se vedle politických analýz zabývá filozofickými otázkami svobody, moci, morálky či transcendence. Václav Havel se věnoval také experimentální poezii; sbírka Antikódy obsahuje básně psané především v 60. letech.Jako dramatik byl Havel ceněným autorem, jehož hry byly hojně uváděny na českých i zahraničních scénách. Napsal na dvě desítky divadelních her, z nichž nejznámější jsou absurdní dramata Zahradní slavnost (1963), Žebrácká opera (1972), Audience (1975) nebo Largo desolato (1984). Svou poslední hru Odcházení, s výraznými autobiografickými prvky, také jako režisér převedl na filmové plátno. Ceněny jsou i Havlovy četné komentáře, studie a eseje.