Češi neústupně: EU a Evropský parlament zase propadly

Důvěra v EU podle STEM dlouhodobě kolísala přibližně mezi 50 a 60 procenty, zatím posledním vrcholem byla doba počátku českého evropského předsednictví v roce 2009. Následně v roce 2010 projevovalo důvěru EU mírně nad 50 procent Čechů.

Pokles pod 50procentní úroveň STEM poprvé za celou dobu sledování zaznamenal v první polovině roku 2011. Následoval další propad na historické minimum v roce 2012, kdy EU vyslovovalo důvěru 37 procent Čechů. Letos v únoru to bylo 42 procent, nejnovější údaje tak svědčí o stagnaci. Důvěra v EP má obdobný průběh.

Důvěra v EU i v EP je ovlivněna věkem, vzděláním, materiální situací i politickou orientací lidí. Důvěřují spíše občané mladší, s vyšším zděláním, lépe materiálně zajištění a pravicově orientovaní, příznivci TOP 09 a ODS. Vyšší důvěra v EU se naznačuje i u stoupenců SPOZ a KDU-ČSL.

S členstvím České republiky v Evropské unii jsou spokojeny dvě pětiny občanů. Téměř dvoutřetinová většina lidí se nedomnívá, že Evropská unie se vyvíjí správným směrem. V názoru na to, zda Evropská unie ohrožuje naše národní zájmy a zda jsou naše národní zájmy v rozporu se zájmy EU, je česká veřejnost rozdělena do dvou zhruba vyrovnaných táborů. Ovšem sounáležitost s Evropou pociťují dvě třetiny české veřejnosti.

Volby do Evropského parlamentu budou atraktivnější

Mezi 22. a 25. květnem 2014 se v celé evropské osmadvacítce uskuteční volby do Evropského parlamentu. Od roku 1979, kdy se konaly historicky první přímé volby do této instituce, půjdou Evropané k volebním urnám již poosmé. V posledních volbách, které se konaly ve dnech 4.-7. června 2009, jednoznačně zvítězilo středopravé uskupení Evropská lidová strana (EPP) před druhými socialisty (S&D).

S faktem, že volby do Evropského parlamentu jsou často vnímány jako volby druhé kategorie, se snaží europoslanci vypořádat i letos. Na červencovém plenárním zasedání proto schválili doporučení z dílny Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO), které by mělo podle jejich představ volby „zatraktivnit" a více „zevropštit", informuje euractiv.cz.

AFCO mimo jiné požaduje, aby se na hlasovacích lístcích spolu se seznamy kandidátů objevily i názvy a loga evropských politických stran, ke kterým patří jednotlivé národní politické strany, což doposud žádná členská země EU nevyžadovala. Jména kandidátů na europoslance by měla být zveřejněna minimálně šest týdnů před termínem voleb, tedy na začátku dubna.

Evropský parlament má nové pravomoci 

1. prosince 2009 vešla v platnost Lisabonská smlouva. Ta výrazně zasáhla do institucionálního fungování Unie a snaží se upravit pozici Evropského parlamentu tak, aby posílila demokratičnost a legitimitu EU. O vlivu Evropského parlamentu na rozhodování v EU si můžete více přečíst v jiném Links Dossier.

Smlouva především ustavuje proceduru spolurozhodování, při které Parlament rozhoduje spolu s Radou EU, jako běžnou legislativní proceduru. Ta je rozšířena do nových oblastí, jako je bezpečnost a spravedlnost, zemědělství nebo služby.

Parlament dále získal více pravomocí v rozpočtové politice. Poté, co bylo zrušeno rozdělení výdajů na „povinné" a „nepovinné", rozhodují europoslanci o všech výdajích s použitím procedury spolurozhodování. Parlament také musí dát souhlas se sedmiletými finančními rámci.

Evropský parlament bude muset vydat souhlas se všemi mezinárodními dohodami, které Unie uzavře. Před přijetím Lisabonské smlouvy musel učinit jen u těch, u kterých byla použita procedura spolurozhodování, nebo měly zásadní finanční implikace.