Sociologové tápou: Českým ženám klesá gramotnost. Čím to?

Jedním z důvodů je i fakt, že v ČR nejsou dostupné flexibilní úvazky pro ženy pečující o děti tak jako v jiných státech. "Ve chvíli, kdy ženy nemusejí rozvíjet své schopnosti právě díky mateřství, protože vypadnou z trhu práce, to pravděpodobně působí na pokles kompetencí, protože není stimul. A kde není stimul, není rozvoj," řekl Matějů. To má podle něj fatální důsledky pro pozdější období.

Vysvětluje to i skutečnost, proč mívají ženy až čtyřicetiprocentní mzdu ve srovnání se stejně vzdělanými muži. "Je to špatně, ale to vysvětlení tady určité je," podotkl.

Podle výkonné ředitelky Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) Simony Weidnerové přerušení kariéry v souvislosti s nástupem na mateřskou postihne spíše ženy s nižším vzděláváním. "Pro ně je kariérou rodina," uvedla. Ženy vysokoškolačky naproti tomu přerušují kariéru na co nejkratší možnou dobu. Současný systém české sociální politiky ale dobré podmínky pro vysokoškolačky nevytváří, upozornila. "Když se podíváme na návratnost vysokoškolského vzdělání, tak v porovnání mužů a žen mají ženy podstatně menší návratnost," zdůraznila.

OECD počátkem tohoto týdne zveřejnila první výsledky z výzkumu PIAAC. Zkoumal osoby ve věku 16 až 65 let na přelomu roku 2011 a 2012, zúčastnilo se ho celkem 24 vyspělých států. Výsledky projektu byly tématem dnešní odborné konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, která se pořádala na Vysoké škole finanční a správní v Praze.

Celkově nejlepších výsledků dosáhli dospělí z Finska, Nizozemska, Norska a Švédska. Jejich výsledky byly nadprůměrné ve všech sledovaných oblastech. Japonští dospělí sice dosáhli absolutně nejlepších výsledků ve čtenářské a numerické gramotnosti, v řešení problémů byly ale jejich výsledky pouze průměrné. Irsko, Polsko a Spojené státy měly naopak ve všech třech sledovaných oblastech výsledky podprůměrné. Itálie a Španělsko měly podprůměrné výsledky ve čtenářské a numerické gramotnosti a neúčastnily se testování v oblasti řešení problémů.

Česká republika dosáhla nadprůměrného výsledku v numerické gramotnosti a průměrného výsledku ve čtenářské gramotnosti a v řešení problémů v oblasti informačních technologií. Srovnání s výsledky českých dospělých ve výzkumu IALS (International Adult Literacy Survey), kterého se ČR zúčastnila v roce 1998, ukázalo, že se čtenářské dovednosti dospělých Čechů v uplynulých 15 letech ani nezlepšily ani nezhoršily. V obou výzkumech ČR dále vykazuje relativně malé rozdíly mezi nejhoršími a nejlepšími. Výzkum PIAAC zároveň potvrdil relativně silnou a rostoucí závislost vědomostí a dovedností českých dospělých na jejich rodinném zázemí, píše msmt.cz.

Ve většině zemí včetně ČR dosahují nejvyšších dovedností lidé ve věku 25–34 let. Naopak nejnižší gramotnost vykazují lidé nad 55 let. Ve většině zemí včetně ČR dosahují muži lepších výsledků než ženy. V ČR jsou ale rozdíly mezi výsledky mužů a žen relativně nízké.