Praha - Počet pracovních neschopností v Česku během třetího čtvrtletí meziročně vzrostl o více než 12 procent. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala ke konci září více než milion ukončených neschopenek, nechvalnému žebříčku kralují opět Středočeský a Moravskoslezský kraj spolu s Prahou.
Přestože počet dočasných pracovních neschopností závratně roste, jejich délka se naopak zkracuje. Zatímco ke konci letošního září trvala průměrná neschopenka 43,7 dne, ještě vloni to bylo 47,1 dne.
„Průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti v období od ledna do září 2013 se tradičně mírně lišila u žen a u mužů - u žen trvala v průměru 45,21 dne, a u mužů 42,03 dne," doplnila tisková mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.
Nejčastější příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti jsou stále nemoci dýchací soustavy, které mají zároveň nejkratší průběh. „ČSSZ evidovala k 30. 9. 2013 kvůli těmto onemocněním 404 888 ukončených případů DPN. Jedna neschopenka kvůli dýchacím problémům trvala 16,21 dne," upřesnila Jana Buraňová.
Mezi další časté důvody DPN patří nemoci pohybové soustavy. Tato diagnóza zapříčinila 176 991 případů DPN. Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti u této diagnostické skupiny byla 71,55 dne a výrazně přesáhla celkový průměr (o 27,87 dne).
Související
Důchodový kalendář prochází změnami. Část lidí je pocítí až v létě
Důchody bude v dubnu doprovázet změna. ČSSZ vysvětluje, zda znamená peníze navíc
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Epsteinovy spisy lámou Starmerovi vaz. Spasí ho jen zázrak, tvrdí poslanci
před 49 minutami
Trump sdílel rasistické video proti Obamovi
před 1 hodinou
Lavrov obvinil Ukrajinu z pokusu o atentát na Aleksejeva
před 1 hodinou
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
před 2 hodinami
Z potyčky v bytě v Jaroměři je pokus o vraždu. Policie zadržela podezřelého
před 3 hodinami
První Češi mají premiéru na hrách za sebou. Curleři nestačili na silný kanadský pár
před 3 hodinami
Únorové důchody jsou nižší než lednové. Úřad vysvětlil důvod
před 4 hodinami
Trumpova administrativa dluží čtvrt miliardy dolarů. WHO řeší, zda je vůbec někdy zaplatí
před 4 hodinami
V Moskvě došlo k pokusu o atentát na špičku ruské rozvědky. Aleksejev v nemocnici bojuje o život
před 5 hodinami
Politico: Babiš čelí obviněním, že plně nepřerušil vazby na Agrofert
před 5 hodinami
Pastrňák a Charvátová ponesou českou vlajku na slavnostním zahájení olympiády
před 6 hodinami
Macron chce obnovit dialog s Putinem. Ubohé, směje se Lavrov
před 7 hodinami
„Pokus, za který nic nedáme.“ V Ománu začínají kritické rozhovory mezi USA a Íránem
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, místy napadne nový sníh
včera
Kdo nahradí Si Ťin-pchinga? V Číně se spekuluje o nástupci i útoku proti Tchaj-wanu k udržení moci
včera
Macinka snížil pomoc Ukrajině na třetinu. Msta na lidstvu, reaguje Lipavský
včera
„50 dolarů, když jej uvidíte do konce.“ Film Melanie Trumpové je propadák, návštěvnost se zřejmě navyšuje uměle
včera
Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině
včera
Myslím, že bych měl jít do nebe, prohlásil Trump. Vykonal prý „obrovské množství dobrých“ věcí
včera
Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor
Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.
Zdroj: Libor Novák