"Cikánský teror" šetřila policie. Můžou takto novináři psát?

"Začátkem listopadu jsme případ odložili, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak," vysvětlila Irena Urbánková, tisková mluvčí olomoucké policie. Vyšetřovatelé šetřili například to, zda redaktoři večerníku nepodněcovali k nenávisti či jestli se nedopustili hanobení národa a rasy.

Text "Cikánské útoky se množí" vyšel nejprve v tištěné verzi Prostějovského Večerníku. 31. srpna pak i na internetu. Popisuje dva případy údajné romské agrese. Ženu (49) měli přepadnout dva muži, podle ní snědší pleti, a ukradli jí kabelku. Jednoho z nich policie dopadla a obvinila. Druhý konflikt "mezi skupinou Romů a osamoceným mužem před Kauflandem", jako jej popsal Večerník, však policisté nahlášený nemají.

Autoři si za článkem stojí. I přesto, že jej doprovází smyšlená fotografie. Obrázek rozzuřeného Roma vznikl úpravou fotky běsnících čínských fotbalových fanoušků, grafik pouze jednomu z nich přimaloval novou tvář. "Neměli jsme snímek z události, o které je článek, tak došlo k úpravě této. Tak jak to u ilustračních snímků bývá v médiích běžné," řekl Lidovým novinám už dříve Martin Zaoral.

Jak média informují o Romech?

Zatímco při samotném podávání zpravodajských informací o protiromských protestech si novináři zpravidla zachovávali nehodnotící postoj vůči Romům, dílčí negativní vyznění těmto zprávám dodávaly informace o konkrétní kriminalitě – násilí ze strany Romů, které bylo prezentováno jako zdůvodnění protestů.

Je to patrné například na tomto úryvku: „Útok skupiny Romů na manželský pár v Duchově rozdmýchává na severu Čech opět protiromské nálady. Rvačka se stala před týdnem, ale teprve nyní se záhadně dostaly její záběry z kamery městské policie na veřejnost. Na zítřek je kvůli ní svolána demonstrace. Na internetu účast potvrdilo zhruba 700 lidí." (Protiromské nepokoje na severu Čech, ČT1 – Události v regionech, 18:00, 28.5.2013).

Mírně zpožděný nárůst počtu ambivalentních a pozitivních referencí, který se projevil v průběhu července a srpna, lze z části vysvětlit opožděnou reakcí publicistů a veřejně činných osobností na rostoucí vlnu protestů proti Romům.

Zatímco v průběhu června převažovaly zmíněné zpravodajsky pojaté příspěvky a „zprávy z bojiště", teprve během následujících dvou měsíců jim začaly vydatněji sekundovat vyjádření politiků, občanských aktivistů a komentátorů i analytičtěji pojaté zprávy, které dávaly cíleně hlas širšímu spektru aktérů.

Brutalitu ostravského protestu, který byl jakýmsi vyvrcholením protestního dění, a rovněž nestoudnost, s níž pravicoví extremisté pochodovali v srpnu ulicemi Vítkova, pak svorně odsoudilo daleko více zainteresovaných osobností i novinářů, než tomu bylo předtím v případě Duchcova a Českých Budějovic, píše server mediainfo.cz.