Průlomový verdikt: Za vraždu dcery dostane matka odškodné 600 tisíc

Soudkyně dodala, že Kučerové se dostalo určitého zadostiučinění už tím, že Bruthans byl za vraždu odsouzen k odnětí svobody, a také rozsáhlou mediální kampaní proti němu, kterou žena aktivně organizovala. Rozsudek lze napadnout odvoláním u Vrchního soudu v Praze.

Osmadvacetiletou dceru Kučerové nechal v únoru 1999 zavraždit Bruthans - majitel pražského činžovního domu v ulici Novákových, ve kterém bydlela v bytě po babičce. Muž chtěl její byt využít jiným způsobem a nabídl jí výměnu. Mladá žena nabídku po konzultaci s matkou odmítla, a proto si Bruthans u svého zaměstnance Reže objednal za 150.000 korun její vraždu, na kterou si Rež najal svého známého Pavla Kapouna. Ten dívku ubodal loveckým nožem.

Kučerové prozatím nebylo za smrt dcery pravomocně přiznáno žádné finanční odškodnění. Ustanovení starého občanského zákoníku, podle nějž měli nejbližší pozůstalí nárok na 240.000 korun, totiž začalo být účinné až po projednání Bruthansovy kauzy.

Žena se začala domáhat odškodnění cestou žaloby na ochranu osobnosti až v roce 2006 s tím, že dříve svůj nárok uplatnit nemohla, protože byla nemocná. Vražda dcery ji hluboce zasáhla, byla v péči psychiatrů. V žalobě zdůvodnila požadavek pětimilionového odškodného tím, že trojice mužů neoprávněně zasáhla do jejího práva na rodinný život. Uvedla, že s jedinou dcerou měla blízký a intenzivní vztah, a to i proto, že se o ni od dívčiných pěti let starala sama. Bruthans se jí prý navíc nikdy neomluvil a neprojevil nad činem žádnou lítost.

Náhrady za poškození lidského zdraví

Na místě, kde jej nový občanský zákoník popisuje, stojí jediná věta: Soudce o nich rozhodl podle zásad slušnosti.

Skupina soudců, advokátů i lékařů proto rok pracovala na manuálu odškodňování, kterého se soudy po Novém roce mohou držet. „Pomůže tomu, aby v Praze nebyla za utržený malíček koruna a v Ostravě sedm milionů," podotýká Tomáš Zima z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Částky, které nemocnice lidem vyplácejí při poškození zdraví pacienta nebo které pojišťovny hradí za úrazy svým klientům, byly přitom doposud popsány na desítkách stránek ministerských tabulek, informuje cak.cz.

Podle návrhu nové metodiky, kterou její tvůrci včera představili veřejnosti, mají soudci za zmařený lidský život od ledna postiženým přiznávat deset milionů korun. Tato částka se má týkat naprostého ochromení možnosti společenského uplatnění u „průměrného člověka". Pokud ale půjde třeba o mladého, společensky aktivního člověka, který vychovává děti, náhrada za trvalé následky se může vyšplhat na dvojnásobek.

V případě, že pacient neochrne celý, ale doživotně nebude moci hýbat rukou nebo zůstane slepý, soudci vyřknou, na kolik procent je podle nich vyřazen ze života, který mohl žít. „Pokud člověk ochrne na dolní polovině těla, z běžného života bude vyřazen z padesáti procent, a odškodné by tudíž bylo pět milionů korun," uvádí příklad Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdraví a medicínského práva 1. lékařské fakulty. Zároveň dodává, že nízký věk by částku zvedl o dvacet procent, slibná sportovní kariéra ještě alespoň o třicet. Dva lidé se stejnou diagnózou tak jen zřídka dostanou ty samé peníze.

Nová metodika není závazná

Kredit jí dodává autorský tým, ve kterém jsou i soudci Nejvyššího soudu a krajských soudů, kteří odškodnění nejčastěji řeší. V praxi tak vysouzené částky mohou být i vyšší než oněch 20 milionů.

Rekordní odškodné v Česku vysoudila rodina dnes padesátileté Zuzany Rokosové. Během vyšetření jí lékaři sokolovské nemocnice do těla vstříkli látku, na kterou byla alergická, a matka dvou dětí tak ochrnula po celém těle. Soud tehdy rozhodl, že nemocnice jí musí odškodnit sedmnácti miliony. „Zasloužila by si pětadvacet milionů korun," odhaduje Petr Šustek, právník Ústavu hematologie a krevní transfuze, který vyučuje zdravotnické právo na pražské právnické fakultě. Její případ totiž neposuzuje pouze dle tělesné újmy, ale dle příležitostí, o které žena kvůli postižení přišla – postavení ve společnosti, zážitky se svými dětmi, o vnoučata. A právě to je filozofie nového zákoníku.

Právníci počítají s tím, že po nástupu nového občanského zákoníku budou odškodnění štědřejší. „Drtivá část žalob jsou částky do milionu korun, a právě ty se budou nejvíc zvedat. To, za co dnes soudci vyřknou odškodné ve statisících, budou napříště přiznávat miliony," odhaduje Šustek.

A kvůli tomu by mohly zdražit i pojišťovny. Ty totiž výši úrazových pojistek či pojistek pro nemocnice dosud nastavovaly dle platných tabulek. „Zatím se pohybujeme v rovině odhadů, ale z analýz vyplývá, že náklady vystoupají pojišťovnám důsledkem působení nového občanského zákoníku až o dvě miliardy korun," říká za Českou asociaci pojišťoven Jolana Ackermannová.