V Praze se sešly stovky Ukrajinců: Chceme do Evropy, pryč s diktátorem

Při chůzi provolávali hesla Hrdinům sláva, Jsme pro boj s diktaturou Janukovyče a Ukrajina chce do Evropy. Nesli fotografie dokumentující zatýkání zraněných lidí v nemocnicích i brutální zásahy policie proti demonstrantům. A to nejen v Kyjevě, ale i v dalších částech země, kam se vzpoura proti prezidentovi v posledních dnech rozšířila.

V projevech kritizovali, že prezident bojuje proti vlastnímu národu, který požaduje základní lidská práva a přináší za to oběti. "Ukrajinci nechtějí patřit pod nově budovaný Sovětský svaz - právě s ním měli Ukrajinci tragické zkušenosti," uvedl jeden z mluvčích.

S obavami sleduje vývoj ve své vlasti v Praze žijící Alla Dubycká. "Už týden je celá naše rodina přilepená na internetu a v přímém přenosu sleduje ten hrůzostrašný seriál z Ukrajiny. Udivuje mě, jak je Evropská unie lhostejná k tomu, že lidi, kteří se chtějí integrovat do Evropy, bojují za základní práva a proti teroru, od ní dosud nezískali žádnou podporu," řekla.

Mezi Ukrajince žijící v ČR, jichž je podle statistik přes 200.000, přišel i Vladimír Skalla. "Jsem tu s přáteli i rodinou vlastně za české občany, jimž není osud Ukrajinců lhostejný. Podporujeme ty, kteří v Kyjevě i dalších městech bojují za svobodu slova, shromažďování a další lidské svobody. Chci, aby Ukrajinci, kteří tu žijí, viděli, že nám osud jejich národa není lhostejný," prohlásil.

Co dál s Ukrajinou?

Přímou rozbuškou k násilnostem nebyla neúčinnost pokojných protestů, nýbrž kvapné vládní kroky k jejich ráznému potlačení, uvedl server ceskapozice.cz. Minulý čtvrtek přijali vládní poslanci řadu drakonických norem posilujících represivní pravomoci úřadů a omezujících svobodu slova a shromažďování. Hned následující den zákony podepsal prezident.

„Měsíce se Ukrajina snažila udržovat jakousi rovnováhu mezi Ruskem a EU tím, že se ,rozhodla nerozhodnout', kterým směrem se vydá. V těchto dnech máme mnohem lepší obrázek skutečného zabarvení režimu. Těmito opatřeními mnohem jasněji řekli ,ne' Evropě," poznamenává analytik Paul Ivan z bruselského think tanku European Policy Center.

„Ačkoli se týkají nejzákladnějších aspektů politického života a přetvářejí ústavní strukturu ukrajinského státu, neprošla tato opatření ani nejprostší parlamentní procedurou. Nebyla žádná veřejná slyšení, žádná parlamentní debata, ani žádné skutečné hlasování. Pouze odhadem se určilo, kolik se pro návrh zvedlo rukou. Standardní elektronický hlasovací systém, který vytváří oficiální záznam, nebyl použit," upozorňuje známý americký historik Timothy Snyder.

Za nešťastné považují přijetí nových norem i lidé, kteří si o „prozápadní" opozici nedělají žádné iluze. „Nemám rád klišé, že jedni jsou hodní a druzí zlí, ale je špatně, že ty zákony byly přijaty v této době. Pořádek se mohl obnovit i podle současných norem. Na Majdaně už to celé skomíralo," poznamenal pro server ceskapozice.cz policejní exprezident Stanislav Novotný, který má na Ukrajině četné podnikatelské kontakty.

Propuknutí násilných střetů ho nepřekvapilo: „Opoziční politici a aktivisté na Majdaně dva měsíce dokola pronášejí projevy a nikam to nevede, tak se ke slovu dostávají radikálové." Širší konflikt v zemi prý zatím nehrozí, navzdory tomu je radikalizace nebezpečná. „Procesy by se měly nechat doznít normálně. V roce 2015 budou mít volby. Rozhodně není žádoucí žádná revoluce. Ta by vedla k dalšímu rozmělnění státu," domnívá se Novotný, podle něhož nesmí demokratizace sklouznout k anarchii jako po oranžové revoluci.