Důvěřujete nové sněmovně? Podívejte se, jak Češi odpověděli

V lednovém šetření nedošlo ve srovnání s předešlým měřením v hodnocení pravidelně sledovaných ústavních institucí, s výjimkou Poslanecké sněmovny, k žádným zásadním změnám.

Prezidentovi republiky důvěřuje 42 % respondentů. Oproti poslednímu šetření se přitom jedná o posun v rámci statistické chyby. Prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci a příznivci ČSSD a KSČM.

Důvěru nové Poslanecké sněmovně vyslovilo 25 % dotázaných, Senátu pak tři z deseti respondentů. Zatímco u Senátu nedošlo oproti poslednímu výzkumu k žádnému významnějšímu posunu, nově zvolené Poslanecké sněmovně vyslovilo důvěru o 4 procentní body více respondentů.

Senátu i Poslanecké sněmovně častěji důvěřují mladí lidé do 29 let, dotázaní s vysokoškolským vzděláním a s dobrou životní úrovní.

O něco vyšší důvěru mají lokální reprezentace: krajským zastupitelstvům vyjádřilo důvěru 42 % respondentů, asi tři pětiny dotázaných (61 %) důvěřují svému obecnímu zastupitelstvu. Důvěryhodnost osob stojících v čele obecních a krajských samospráv v zásadě přesně kopíruje míru důvěry, kterou mezi občany požívají obecní, resp. krajská zastupitelstva: svému starostovi tak důvěřuje 61 % dotázaných, hejtmanovi 37 %.

Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřila desetina respondentů, což naznačuje trend mírného nárůstu spokojenosti s politickou situací v povolebním období. Ani spokojeno, ani nespokojeno se cítí být 28 % obyvatel ČR. Zároveň se snižuje také nespokojenost s politickou situací, kterou dnes vyjadřují tři pětiny dotázaných (oproti asi třem čtvrtinám nespokojených před volbami). Zbytek respondentů zvolil variantu „neví".