Posílit moc prezidenta? Češi radikálně mění názor

V české veřejnosti je nejsilněji zastoupen názor, že stávající pravomoci prezidenta republiky mají být zachovány (52 %). Čtvrtina dotázaných (25 %) se vyslovila pro zúžení prezidentských pravomocí a jen 15 % českých občanů si myslí, že by se měly pravomoci prezidenta rozšířit.

V české společnosti dlouhodobě převládá názor, že stávající pravomoci českého prezidenta by měly zůstat zachovány. Mezi respondenty, kteří se vyslovili pro změnu pravomocí prezidenta, ale v období let 2004 až 2013 převládal názor, že by pravomoci prezidenta měly být rozšířeny.

V aktuálním výzkumu došlo v tomto směru k obratu, když mezi respondenty, kteří si přejí změnit současný stav pravomocí prezidenta, významně převážil podíl těch, kteří by si přáli jejich zúžení. Podíl respondentů, podle kterých by se pravomoci prezidenta měly zúžit, byl v aktuálním šetření nejvyšší od roku 2004. 

Názor, že stávající pravomoci prezidenta by měly být rozšířeny, vyjadřovali častěji lidé hodnotící svoji životní úroveň jako špatnou, potenciální voliči ČSSD a lidé, kteří se sami politicky zařadili k levici. Zúžení pravomocí prezidenta by častěji uvítali respondenti, kteří uvedli, že by ve volbách do Poslanecké sněmovny dali svůj hlas ODS, nebo TOP 09, a kteří se na škále levice-pravice zařadili k pravici, nebo pravému středu, informuje soc.cas.cz.

Názory respondentů na pravomoci prezidenta se velmi výrazně lišily podle důvěry k prezidentovi. Ti, kdo mu důvěřují, jsou častěji pro rozšíření (23 %) nebo zachování (59 %) současných pravomocí a méně často pro zúžení (12 %), zatímco u skupiny nedůvěřujících je pro zúžení pravomocí prezidenta 36 %, pro zachování 46 % a pro rozšíření pouze 8 %.

Česko opět rozpolcené

Necelá polovina českých občanů (46 %) se domnívá, že prezident by měl mít pravomoc se souhlasem jiné politické instituce udělit amnestii, milost či zmírnit trest odsouzeným osobám a další třetina (34 %) si myslí, že by o těchto věcech měl mít právo rozhodovat zcela samostatně. Pouze necelá pětina dotázaných (17 %) vyjádřila názor, že udělení amnestie, milosti a zmírnění trestu odsouzeným osobám vůbec nemá být v pravomoci prezidenta.

Česká veřejnost je poměrně rozpolcena v názorech na to, zda by mělo být pravomocí prezidenta zastavit soudní řízení proti obviněným. Více než třetina oslovených (37 %) se vyslovila pro to, aby toto bylo pravomocí prezidenta, ale jen se souhlasem jiné politické instituce, další více než třetina (36 %) se domnívá, že by to vůbec nemělo být pravomocí prezidenta. Pětina českých občanů (22 %) pak vyjádřila názor, že prezident by měl mít právo zcela samostatně rozhodnout o zastavení soudního řízení proti obviněným.

Rozpustit Sněmovnu kdykoli?

Sedm z deseti českých občanů (72 %) si přeje, aby pravomoc rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vyhlásit nové volby byla vyhrazena jen pro výjimečné případy dané ústavou, 14 % by prezidentovi dovolilo použít ji kdykoli podle svého uvážení. Pouze necelá desetina (9 %) veřejnosti je zcela proti existenci této pravomoci. V porovnání s posledním výzkumem realizovaným v březnu 2013 nedošlo v názorech české veřejnosti na tuto pravomoc k žádnému výraznějšímu posunu.

Že prezident by vůbec neměl mít pravomoc rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vypsat nové volby, tak tento názor častěji vyjádřili potenciální voliči TOP 09 a podnikatelé nebo OSVČ a respondenti se středním vzděláním bez maturity, nebo vyučení.

Dotázaní s vysokoškolským stupněm dosaženého vzdělání, vyšší odborní nebo vedoucí zaměstnanci a respondenti, kteří se sami z hlediska politické orientace řadí napravo, častěji vyslovili názor, že prezident má mít možnost tuto pravomoc využívat jen ve výjimečných případech vymezených Ústavou. Lidé deklarující špatnou životní úroveň vlastní domácnosti, a ti, kteří podle svých slov mají důvěru k prezidentovi, si častěji myslí, že by měl mít prezident takovou pravomoc kdykoliv sám rozhodne, že to vyžaduje politická situace.

Pro aktuálně platnou ústavní možnost prezidenta vetovat zákon, o němž znovu hlasuje a může jej proti vetu prezidenta potvrdit Poslanecká sněmovna, se vyslovila polovina dotázaných (50 %). Alternativnímu řešení, že by prezident mohl vetovat zákony s konečnou platností, je otevřena čtvrtina českých občanů (26 %). 15 % respondentů pak vyjádřilo názor, že odmítnutí parlamentem přijatého zákona (tzv. právo veta) by vůbec nemělo být v pravomoci prezidenta.