Češi a Hrad: Prezidenta raději držte zkrátka, ukázal průzkum

Ve veřejnosti dlouhodobě jednoznačně převládá názor, že by prezidenta měli volit všichni voliči. Pro přímou volbu prezidenta se v aktuálním šetření vyjádřilo 67 % respondentů. V porovnání s výzkumem realizovaným v březnu 2013, kdy byl podíl zastánců přímé volby zatím nejvyšší za celé sledované období (tj. od roku 2002), došlo k jeho poklesu o 6 procentních bodů.

Podíl příznivců přímé volby ale zůstává vyšší, než tomu bylo v letech 2011 a 2012. Pro alternativní způsoby volby prezidenta se vyslovuje výrazně méně lidí: asi desetina populace (12 %) by byla pro volbu parlamentem, 14 % dotázaných se vyslovilo pro volbu širším shromážděním volitelů.

Přímá volba prezidenta má podporu napříč celou českou společností. Mezi zastánce přímé volby prezidenta však častěji patří respondenti, kteří sami sebe na škále politické orientace řadí jednoznačně na levici a podle stranických preferencí voliči KSČM. Pro volbu prezidenta parlamentem se vyslovují častěji lidé s orientací na pravý kraj politického spektra a voliči TOP 09. Vyšší podporu přímé volbě vyjadřují také ti, kdo důvěřují prezidentovi, zatímco ti, kdo mu nedůvěřují, jsou ve zvýšené míře pro volbu parlamentem.

Podle více než třetiny českých občanů (36 %) nezáleží na tom, zda má osoba vykonávající funkci prezidenta nějaké předchozí politické zkušenosti, ať již ze stranické politiky, nebo mimo ni. Shodný podíl dotázaných (36 %) vyjádřil názor, že prezidentem by se měl stát politik, ale zároveň by mělo jít o člověka, který není členem žádné politické strany. 16 % oslovených se domnívalo, že prezidentem by měl být člověk, který nikdy nebyl v politice. Pouze necelá desetina českých občanů (9 %) věří, že prezidentem by měl být člověk se zkušenostmi ze stranické politiky, když 6 % vyjádřilo názor, že by mělo jít o člena politické strany a podle 3 % dokonce o předsedu některé z politických stran, uvádí soc.cas.cz.

Ať do činnosti vlády raději nezasahuje

Pouze necelá pětina české veřejnosti (17 %) se domnívá, že prezident by se měl věnovat pouze obecnějším otázkám morálky a podobně a nikoliv konkrétním záležitostem. Většina českých občanů od prezidenta naší země očekává, že se bude věnovat také řešení konkrétních otázek, i když převažující část veřejnosti (44 %) si myslí, že by k tomu měl přistupovat pouze ve výjimečných případech. Třetina dotázaných (33 %) vyslovila názor, že řešení konkrétních otázek by se měl český prezident věnovat trvale.

V porovnání s šetřením realizovaným v březnu 2013 výrazně poklesl podíl dotázaných, kteří věří, že řešení konkrétních otázek by se mělo stát trvalou součástí agendy prezidenta, a to o 11 procentních bodů. O 6 procentních bodů více lidí si naopak myslí, že řešením konkrétních záležitostí se má prezident zabývat pouze výjimečně.

Nadpoloviční většina (55 %) českých občanů se domnívá, že prezident má do činnosti vlády zasahovat pouze v omezené míře. Tři z deseti oslovených (29 %) pak vyslovili názor, že do činnosti vlády by prezident neměl zasahovat vůbec. Jen desetina českých občanů (12 %) věří, že prezident by měl činnost vlády přímo řídit.

Názor, že prezident má přímo řídit činnost vlády vyjadřovali častěji respondenti se základním vzděláním, lidé označující životní úroveň své domácnosti jako špatnou a ti, kteří se sami na škále levice-pravice přiřadili k levici. Naopak lidé, kteří se zařazují na pravou stranu politického spektra a podle stranických preferencí potenciální voliči TOP 09, častěji vyslovili názor, že prezident nemá do činnosti vlády vůbec zasahovat. I zde se objevuje výrazná diference z hlediska důvěry k prezidentovi, když lidé nedůvěřující prezidentovi častěji vyjádřili názor, že do činnosti vlády nemá prezident vůbec zasahovat.