Česko trénuje paměť: Naučte se nákupní seznam o 150 položkách

"Hlavním cílem je, abych těm lidem, kteří dnes přijdou a kteří mají o sobě pochybnosti, protože přece jen se dnes a denně přesvědčují, že s pamětí už to není žádná velká sláva, tak abych jim dokázala, že mají ještě obrovský mentální potenciál. Jenom si to vlastně nějakým způsobem neuvědomují, protože oni neznají to správné know how a nevědí, jak vlastně ty informace uchopit, aby si je úspěšně zapamatovali," řekla ČTK dnes před zahájením přednášky organizátorka týdne trénování paměti Danuše Steinová.

Společnost pro trénování paměti se zaměřuje hlavně na seniory, pro něž celoročně pořádá kurzy třeba v městských knihovnách.

Informace se v mozku šíří pomocí spojení (synapsí) mezi jednotlivými neurony (nervovými buňkami). Tyto synapse lze definovat jako oblast mezi vysílací oblastí (axonem) prvního neuronu a přijímací oblastí (dendritem) druhého neuronu. Zde jsou sdíleny informace při její cestě k uskladnění do paměti nebo naopak při uvolnění z paměti. Čím hustší síť synapsí se tedy v mozku nachází, tím lépe mozek pracuje, tím lépe nám to myslí, tím lépe řešíme problémy.

Vznikání nových spojení aktivně ovlivňujeme neustálým učením, poznáváním nových věcí, zájmem o nejrůznější oblasti, tzn. aktivním přístupem k životu. A to zejména ve vyšším věku. Mozek se totiž v určitém ohledu chová jako sval – jen pokud ho dostatečně využíváme a všestranně zatěžujeme, zvyšuje a déle si podrží svoji funkčnost. Jestliže se ztratí některá spojení, např. v důsledku zranění, flexibilní mozek je schopen vyhaslá spojení nahradit jinými, rezervními. Proto je tak důležité celoživotně se vzdělávat.

Mnemotechniky, tedy techniky usnadňující zapamatování, jsou známy už z dob antiky. Zdatní antičtí řečníci byli jenom díky nim schopni řečnit hodiny a hodiny zpaměti. Pomocí mnemotechnik lze informaci, kterou si chceme zapamatovat, účelně a bez velké námahy uložit do dlouhodobé paměti. Z vlastních zkušeností víme, že snáz si zapamatujeme situaci spojenou s určitou vůní, zvukem, příjemným nebo nepříjemným zážitkem. Lépe si pamatujeme neobvyklé věci, směšné, které si můžeme zároveň představit. Takto podaná informace získává zvláštní význam a atraktivitu, a tím velmi výrazně ovlivníme schopnost mozku uložit zrovna tuto informaci do dlouhodobé paměti, informuje server odbornecasopisy.cz.

Učitelé ve škole nám např. pomáhali zapamatovat si obojetné souhlásky pomocí hříčky BE FE LE ME PES SE VEZE, kdy jsme si hned představili psa na vozíčku, nebo poloměr zeměkoule (6 378 km) pomocí říkanky ŠETŘI SE OSLE. A co třeba sedm barev duhy? Zkuste si je napsat zpaměti na papír, a většinou to asi nebude slavné. Úplně jinak dopadneme, když si zapamatujeme jednoduchý legrační veršík. "Čenda opil Žanetu z martini i fernetu." A barvy jsou tady: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigo, fialová. Jak snadné, když víme, jak na to.