Stát selhává: Počet bezdomovců roste, na ulici může skončit kdokoli

Bezdomovců přitom stále přibývá. Například v Brně je jich 2000, za čtyři roky tak jejich počet stoupl o 600. Podle charity ale nefunguje sociální systém politiky státu.

"Sociální systém neřeší prevenci, ale pouze potlačuje a tlumí následky tohoto jevu. Sociální problémy řeší především rozdáváním dávek, které ale nevyřeší situaci člověka v krizi," uvedla Kosinová a doplnila, že problém se řeší až ve chvíli, kdy už je někdo na ulici a natolik zadlužený, že není možné, aby se z toho dostal. "Funkční modely v Evropské unii přitom nabízejí různá řešení. V některých zemích, pokud soud dostane na stůl návrh na exekuci, okamžitě kontaktuje sociálního pracovníka, který s dlužníkem začne ihned situaci řešit, aby nepřišel o bydlení, ale vše napravil," sdělila Kosinová.

Podle ní se přitom může na ulici ocitnout každý. "Všichni si říkáme, že se mu to nemůže stát a že bezdomovec si za to může sám. Ne vždy je to ale pravda. O domovy přicházejí nejen kvůli vlastním závislostem a chybám, ale i z důvodu psychických nemocí nebo třeba po rozvodech," vyjmenovala mluvčí.

Sčítání bezdomovců je problém

„Určitá skupina lidí, kteří žijí na ulici, s úřady nekomunikuje, komunikovat nechce a ani se nezajímá o nabízenou pomoc. Sčítací komisaři nechodili po parcích ani pod mosty, nešlo o to zjistit, kolik je v Česku celkem všech bezdomovců," upozorňuje místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal. „Zaměřili jsme se na ty, kteří využívají služeb sociálních zařízení, kteří jsou ochotní komunikovat a nabízenou pomoc přijmout. Jenom těm je možné pomoci, proto jsme zjišťovali maximum informací právě o nich," dodal.

Nejvíce lidí bez domova bylo sečteno v Moravskoslezském kraji (2 574), na druhém místě skončila Praha (1 254) a na třetím Jihomoravský kraj (1 156). Naopak nejméně lidí využívá služeb sociálních zařízení v Karlovarském (256) a Libereckém kraji (262). Celkem sebrali sčítací komisaři informace od 11 496 lidí, kteří byli podle dané metodiky označeni jako lidé bez domova.

Mezi bezdomovci jednoznačně převládají muži, žen bylo sečteno jen 21,5 %. Většina sečtených jsou lidé svobodní (49,0 %) nebo rozvedení (38,3 %).

Z pohledu vzdělání je nejčetněji zastoupena skupina bezdomovců s výučním listem nebo se středoškolským vzděláním bez maturity (47,2 %). Na druhém místě pak skončili bezdomovci se základním vzděláním (28,5 %). V celkové populaci je vyučených 32,8 %, lidí se základním vzděláním 17,4 %.

Hypotéza, že mezi lidmi bez domova žije možná velké množství vysokoškoláků, se nepotvrdila. Vysokoškolské vzdělání uvedlo pouze 2,6 % sečtených, uvedl server czso.cz.