Česká města vyvěsí vlajky na podporu Ukrajiny, zapojit se může i veřejnost

Podle Člověka v tísni má akce symbolicky vyjádřit podporu lidem, kteří se na Ukrajině zasazují za demokratické hodnoty a mírovou transformaci země. Na výzvu reagovalo téměř 60 obcí včetně velkých měst. Podle Rostislava Valvody z Člověka v tísni je podpora prodemokratických sil na Ukrajině důležitá zvlášť v současné situaci, "kdy je proti Ukrajině vedena de facto nevyhlášená válka".

Účast na akci slíbily mimo jiné Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Žamberk, Olomouc, Karlovy Vary a Praha, která vlajku na budovu magistrátu vyvěsí ve středu dopoledne.

Akci může podpořit i veřejnost, která může využít facebookové aplikace a do své profilové fotky si přidat odznáček nebo ji změnit do barev ukrajinské vlajky.

Ukrajinská menšina v Čechách čítá asi 120 tisíc lidí a patří mezi nejpočetnější menšiny v republice. Česká většina dosud viděla imigranty především ze zorného úhlu „zarobitčana", novodobého pracovního migranta z Ukrajiny. Ale na přelomu roku po odmítnutí podpisu asociační dohody EU Ukrajinou Viktora Janukovyče se zprávy rapidně změnily. Ukrajinské organizace v Česku se aktivně zapojily do podpory změny režimu v Kyjevě. Ukrajinci v Česku zorganizovali sbírku a výtěžek předali demonstrantům. Ukrajinská iniciativa v ČR vybrala skoro milión korun. Po násilných střetech pak Česko přijalo 27 postřelených demonstrantů na léčení, informuje e15.cz. 

V pátrání po ukrajinské identitě v českých zemích nemusíme chodit do příliš daleké historie. Teprve na přelomu 19. a 20. století ze z Rusínů či Malorusů utvořilo ukrajinské národnostní cítění. „Přítomnost Ukrajinců v Čechách a na Moravě lze ale vysledovat již od 16. a 17. století. Jednalo se o jednotlivce či menší skupiny studentů vysokých škol nebo kozáckých žoldáků. Migrace Ukrajinců do českých zemí zintenzivněla po připojení západoukrajinských oblastí Haliče a Bukoviny k habsburskému soustátí koncem 18. století," píše Petr Tesař z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V Praze založili Ukrajinci v roce 1902 Ukrajinsko-rusínskou hromadu – první ukrajinský spolek na českém území.

Po této první vlně migrace Ukrajinců do českých zemích přišla druhá za první republiky. Poslední čtvrtá migrační vlna probíhá od 90. let a je v drtivé většině ekonomicky motivovaná. Jestliže je v Česku oficiálně 120 tisíc lidí ukrajinské národnosti, podle odhadů jich tu je ještě asi stejný počet nelegálně. Celkem pochopitelně jsou příslušníci starších migračních vln více národně uvědomělí: „´Tradiční´ skupina je charakteristická vyšší mírou religiozity a národní hrdosti, která je reprezentována významnými osobnostmi, díly a událostmi ukrajinské politické a kulturní historie," píše Tesař.