Praha - Úmrtnost na srdeční infarkt klesla i díky českým kardiologům za tři desítky let z 25 na pět procent. Za celosvětový přínos k léčbě akutního srdečního infarktu a za originální výzkumné výsledky s přímým dopadem na léčebnou praxi převzala Česká kardiologická společnost (ČKS) na 66. valném shromáždění Světové zdravotnické organizace (WHO) hlavní cenu. Novinářům to dnes řekl předseda společnosti profesor Petr Widimský.
Výroční cenu Dr. Lee Jong-Wook Memorial Prize for Public Health převzal 22. května v Paláci národů vědecký sekretář ČKS profesor Jaromír Hradec.
Ročně má v ČR infarkt kolem 20.000 lidí. Widimský řekl, že za tři desítky let klesla úmrtnost z 25 procent na dnešních pět procent. První velký pokles, a to na deset procent, přineslo před 18 lety zavedení trombolýzy, kdy se ucpaná céva zprůchodní. Další dramatický pokles přinesla angioplastika, při níž se ucpaná céva nejen zprůchodní, ale také se zúžené místo rozšíří a zpevní speciální trubičkou.
Před zavedením angioplastiky nemohlo být až 46 procent pacientů s infarktem léčeno, dostupné metody pro ně nebyly vhodné. Po zavedení angioplastiky klesl počet těch, které není možné léčit, na sedm procent.
Speciální postup léčby infarktu poskytuje v ČR 22 center nepřetržitě 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jedno centrum připadá na půl milionu obyvatel, což je podle Widimského optimální pro udržení erudice lékařů a zároveň kvality péče, protože jednotlivá centra nejsou zahlcena pacienty.
Widimský připomněl, že princip angioplastiky byl znám už dřív, čeští kardiologové ale prosadili změnu v přístupu k pacientům. Ještě v půli 90. let 20. století se léčili v nejbližší nemocnici podle "zlatého pravidla", tedy že se s nimi nehýbalo, museli být v absolutním klidu.
"My jsme přišli s převratnou myšlenkou, že naopak se pacient musí v té nejakutnější fázi dovézt na katetrizační sál do kardiocentra, kde se provede angioplastika," řekl profesor.
Infarkt myokardu je asi pětkrát častější u mužů než u žen. Objevuje se více se stoupajícím věkem, ale nejsou výjimkou ani dvacetiletí lidé s touto nemocí. I přes významné pokroky v léčbě infarktu přetrvává vysoká úmrtnost na toto onemocnění, asi kolem 25%, z toho polovina lidí umírá do hodiny od začátku příznaků. Je prokázáno, že riziko výskytu je větší v prvních hodinách po probuzení a v zimě. V týdnu se pak zdá kritickým dnem pondělí. Na 5 596 příhodách infarktu myokardu a náhlého srdečního selhání v Augsburgském registru programu Monica vědci zjistili, že v pondělí je o 20 % srdečních příhod více než v ostatních dnech, napsal server ordinace.cz.
Velmi typicky se akutní infarkt myokardu projevuje krutou svíravou nebo pálivou bolestí za prsní kostí ( stenokardie), která může vyzařovat do levé paže, krku, čelisti, zad, ale i do břicha. Je nezávislá na poloze těla a na dýchání. Tato bolest bývá podobná té u anginy pectoris, ale liší se intenzitou a délkou trvání. Trvá zpravidla několik minut až hodin, nebývá patrný efekt použitých nitrátů. Tyto obtíže velmi často provází pocení, zvracení, bušení srdce, neklid, strach a úzkost. Při rozsáhlém infarktu dojde k selhávání přečerpávací schopnosti srdce a objeví se akutní dušnost, u starších nemocných i zmatenost (při postižení více než 20% srdeční svaloviny).
U některých nemocných může proběhnout infarkt zcela bez příznaků (němý infarkt myokardu). Infarkt může být příčinou náhlého úmrtí v důsledku protržení srdeční stěny nebo srdeční přepážky, v důsledku poruchy srdečního rytmu (artymie) nebo rozsáhlého postižení srdeční svaloviny (více než 40%).
Časté otázky
Mám anginu pectoris, jsem sledován a léčen u kardiologa. Dodržuji všechny jeho rady a doporučení. Jsem ohrožen infarktem?
Angina pectoris a infarkt myokardu jsou formy ischemické choroby srdeční. Bolesti na hrudníku (angina pectoris) bývají prvním signálem, že koronární cévy zásobující srdeční sval nejsou zcela v pořádku, že jsou velmi pravděpodobně poškozeny aterosklerózou a je i vyšší riziko vzniku infarktu myokardu. Nicméně správnou životosprávou a dodržováním léčby anginy pectoris toto riziko snižujete.
Mívám bolesti na hrudníku. Opakovaně mě vyšetřovali v nemocnici pro podezření na infarkt myokardu. Závěr ale nakonec byl, že mě bolí spojení prsní kosti a žeber. Je to možné?
Ano, jedná se o tzv. Tietzův syndrom, při kterém se objevují bolesti na hrudníku podobné bolestem při angině pectoris nebo infarktu. Bolest lze vyvolat tlakem na skloubení prsní kosti a žebra. Pro jistotu vylučujeme srdeční onemocnění pomocí EKG a biochemického vyšetření.
Po ulehnutí do postele jsem začal pozorovat pálivé bolesti na hrudníku. Jedná se o infarkt?
Musíme vás samozřejmě pečlivě vyšetřit. Je ale možné, že vaše obtíže vznikly při průniku žaludečních šťáv do jícnu (refluxu) a o akutní IM se nejedná.
Související
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Češi letí pomáhat do Venezuely. Hasiči vysílají specializovaný tým
před 1 hodinou
Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko
před 1 hodinou
Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti
před 2 hodinami
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
před 3 hodinami
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
před 4 hodinami
Počasí se po žhavém víkendu ochladí. Příští týden dorazí déšť
včera
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
včera
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
včera
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
včera
Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii
včera
Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl
včera
Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo
včera
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
včera
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
včera
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
včera
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
včera
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
včera
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
včera
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
včera
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.
Zdroj: Libor Novák