Česko zápasí s vedrem: Lidé kolabují, větráky jedou naplno

"To je všude stejné, po celé Praze je ten nárůst zhruba třicet procent. I záchranka hlásí asi o třicet procent víc výjezdů," uvedla Štanclová. Lidé končí v nemocnici mimo jiné proto, že nedodržují základní pravidla chování v tomto počasí. "Mezi nejčastější příčiny kolapsů patří nedodržování pitného režimu, nadměrná fyzická aktivita nepřiměřená věku a zdravotnímu stavu, nevhodné oblečení nebo i dlouhý pobyt na přímém slunci bez pokrývky hlavy," uvedl Šalek.

Zejména starší lidé by neměli přes poledne vycházet do rozpálených ulic. "Nejhorší je, když chodí na slunci nebo stojí na zastávkách městské hromadné dopravy," řekla Štanclová.

Zhruba třicetiprocentní nárůst počtu výjezdů zaznamenávají jihočeští záchranáři v těchto dnech. Vyšší počet případů způsobily vysoké teploty, které v regionu panují. Zatímco průměrně záchranáři zasahují za den u 200 případů, nyní jezdí k 260 i více událostem. ČTK to řekla jejich mluvčí Petra Kafková.

Teploty se už několikátý den udržují nad 30 stupni Celsia. Nejtepleji bylo dnes v Táboře, kde meteorologové naměřili 34,9 stupně. Znamenalo to překonání dosavadního maxima pro 10. červen z roku 2010 o více než dva stupně.

"Evidujeme větší počet výjezdů hlavně k pacientům s potížemi s dýcháním nebo k případům kardiaků. Jedná se o typické události spojené s extrémním vedrem," řekla Kafková. Dodala, že velké procento pacientů tvoří senioři. Podle ní by lidé neměli především v těch nejexponovanějších hodinách vycházet ven. "Samozřejmě je důležité také pravidelně doplňovat tekutiny," uvedla.

Ve vnitřních prostorech umožňují snížení teploty klimatizace, což podle dodavatelů energie zvyšuje spotřebu elektřiny. Ta roste také kvůli mrazákům a dalším chladícím zařízením, uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Dodala, že spotřeba závisí také na průběhu teploty v minulých dnech a na míře prohřátí budov, dodala mluvčí.

"V porovnání s minulým týdnem registrujeme zejména přes denní hodiny znatelný nárůst spotřeby na území E.ON, a to až o pět procent," dodal mluvčí E.ON Vladimír Vácha. Podle mluvčího dodavatele energií Armex Energy Martina Jonáše se odhad zvýšení spotřeby elektřiny pohybuje mezi čtyřmi až sedmi procenty.

Horko omezilo provoz v některých pražských školách. Nesnesitelné teploty ve třídách donutily vedení ZŠ na Havlíčkově náměstí v Praze 3 zkrátit rozvrh na čtyři hodiny. "Máme tady ve čtvrtém patře půdní vestavbu a nebylo by únosné, aby tam žáci byli ještě odpoledne," řekla ČTK zástupkyně ředitelky Jana Jonková.

Prvořadý je pitný režim

Ten je nezbytný pro ochlazování organismu a doplňování tekutin. I za normálního počasí, v závislosti na výkonu a zatížení organismu, je potřeba do těla dostat minimálně 1,5 litru tekutin, raději však více. V teplém počasí a při vyšším zatížení (což platí i o pádlování) se objem potřebných tekutin až ztrojnásobuje.

Při nedostatku tekutin dochází k rychlejší únavě, bolestem hlavy a dalším nepříjemným symptomům. Organismus se může poškozovat dlouhodobě a poškození ledvin pak může být nevratné.

Dalším rizikem je přehřátí organismu a vliv UV paprsků. UV záření má tendenci poškozovat pokožku. Ne všichni jsou stejně náchylní ke škodlivým účinkům nebezpečného slunečního záření, záleží na typu pokožky.

Někteří se opálí bez problémů a rychle (kůže se brání sama ztmavnutím), jiní naopak záhy zrudnou a pokožka se jim spálí. Samozřejmostí u obou typů lidí by měla být ochrana pokožky krémy s UV faktory. Nezapomínejte ani na odkrytá, ale zapomenutá místa (např. ušní boltce). Chránit se lze i pokrývkou hlavy a vhodným oblečením, které mimo jiné zlepšuje ochlazování těla odpařováním potu, a tím zmenšuje ztráty tekutin a solí z těla.

Příznaky přehřátí

Úžeh – slabost, nevolnost, zvracení, kožní erytém (zrudnutí pokožky) až puchýře, febrilie (horečka nad 38 °C), zimnice.

Úpal – kůže zarudlá, horká, spíše suchá (nebo jen slabé pocení), tvrdý rychlý puls, vysoká horečka, později eventuálně náhlá ztráta vědomí, křeče, otok mozku, smrt; předchozí konzumace alkoholu zhoršuje prognózu, informuje server voda-a-hydratace.zdrave.cz.

Vyčerpání z horka - převládají známky vazomotorické (cévní) nedostatečnosti (rozšíření cév) až dehydratačního šoku (bledá, šedá, lepkavá kůže, pocení, pocit nevolnosti), slabost, později zrychlení pulsu, pokles krevního tlaku, mdloba.

Křeče z horka – těžká bolest a spazmy svalů, nejprve na končetinách – znemožňují pohyblivost rukou a nohou, eventuálně i svalů na břiše.