Na Velký pátek si křesťané připomínají poslední den Ježíše Krista

Při katolických obřadech se čte z písma o událostech posledního dne Ježíše Krista, kdy se konal jeho soud a poprava. Tato část evangelií se čte z tz. Janových pašijí. Obvykle nejde o běžné předčítání knězem, ale o částečnou dramatizovány. Většinou čtou nebo zpívají pašije tři lidé, které mají rozdělené role - Kristus, vypravěč a ostatní postavy. Někdy se v roli lidu zapojuje při zpěvu sbor.

Další částí katolické liturgie jsou dlouhé přímluvy za celý svět a vše je zakončeno uctíváním kříže a svatým přijímáním z hostií, které nebyly přeměněny na Zelený čtvrtek. Výzdoba katolických kostelů je v tento den chudá. Chybí květiny, svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí. V tento den se kromě toho koná v řadě kostelů i pobožnost křížové cesty. Pravoslavní se během dne třikrát scházejí k modlitbě. Zvláštní bohoslužby se konají i v některých protestantských církvích. Samozřejmostí je pro všechny věřící přísný půst.

V řadě zemí je Velký pátek dnem volna. Patří mezi ně například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo a Velká Británie. Ve většině německých spolkových zemí jsou navíc na Velký pátek podobně v případě státního smutku zakázány všechny sportovní akce a taneční slavnosti. V Rakousku mají nárok na volno o Velký pátek pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté. V České republice dlouhodobě podporují obnovení Velkého pátku jako dne pracovního klidu někteří senátoři. Mezi největší zastánce zavedení nového státního svátku patřil Martin Mejstřík, kterému se podařilo několikrát prosadit návrh na jeho zavedení v Senátu. Vždy, ale narazil na odpor poslanců ve sněmovně.