Brno uctí Mendela sochou. Zakladatel genetiky proslavil zemi více, než si dokážeme představit, říká Carda

Na sochu se přesto otevírá veřejná sbírka, ve čtvrtek zároveň odstartovala soutěž na zhotovení uměleckého díla připomínajícího slavného vědce. Vítězný návrh monumentu vybere porota po 21. září. Osobnost, jež se v zahraničí vyrovná pověsti otce evoluční biologie Charlese Darwina, je v České republice opomíjená. Proto se Brno rozhodlo vzdát hold Gregoru Johannu Mendelovi. Obecně prospěšná společnost Společně, která sbírku i zhotovení projektu vyhlásila, motivuje nejštědřejší dárce tím, že mohou mít vpravenou vlastní DNA do sochy zakladatele genetiky. „Jedná se o doposud největší a unikátní soutěž v České republice, kdy se na zhotovení díla kombinuje sbírka a příspěvek z veřejných peněz. Jelikož uctíváme osobnost, která položila základy genetiky, jsou na projekt upřeny oči vědců a architektů z celého světa. Mendel, od jehož narození uplyne v příštím roce dvě stě let, proslavil naši zemi ve světě více, než si dokážeme představit,“ upozorňuje Jakub Carda, ředitel Společně, o.p.s.

Podpora pochopitelně vychází i od nejvýše představeného Augustiniánského řádu v České republice otce Juana Provecha. „Jsme rádi, že se můžeme podílet na této historické události k poctě nejen našeho bratra Gregora. Augustiniánské opatství obešle svoje bratry v zahraničních klášterech,“ tvrdí hodnostář Provecho. Ochotu darovat peníze už předem avizovali například genetici ze Společnosti lékařské genetiky a genomiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Společně, o.p.s., také osloví vědce a filantropy z celého světa. Nabídku finančně přispět dostane také anglický spisovatel Simon Mawer, který je autorem knihy o Mendelovi s názvem Mendelův trpaslík. Sbírka by měla přinést 15 milionů korun, významným soukromým podporovatelem je například firma STAVOS Brno. Další prostředky zajistí samotné město, a to ve výši deseti milionů korun. „Socha bude stát na Mendlově náměstí, které se město Brno u příležitosti dvou set let od přírodovědcova narození rozhodlo opravit, aby bylo přívětivější pro obyvatele a návštěvníky. Stejně tak chceme umožnit instalaci unikátního díla, které vzejde z vyhlášené soutěže, do krásného prostředí. Na samotnou sochu chceme přispět deseti miliony korun,“ říká náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Jak bude monument vypadat, se veřejnost dozví po 21. září letošního roku, kdy vítězný návrh vybere porota. Jejími členy bude devět porotců z řad zástupců Augustiniánského opatství, biologů, etiků, historiků umění, architektů a města Brna. „Členem poroty je například bývalý předseda norské akademie věd genetik a biolog z univerzity v Oslu profesor Nils Christian Stenseth,“ prozrazuje Jakub Carda, ředitel Společně, o.p.s.

Podle uznávaného architekta a vysokoškolského pedagoga Zdeňka Fránka, který je zároveň předsedou odborné poroty, je projekt naprosto unikátní tím, že se jedná o umělecké ztvárnění věnované celosvětově známé a uznávané osobnosti. „Architektům a umělcům soutěž navíc nechává volnou ruku v tom, jak monument pojmout. Nejsou zde žádná výrazná omezení, co se materiálu, anebo podoby týče. Dílo, jež vznikne, získá pozornost světové veřejnosti, a pro vítěze soutěže tak může jít o vstupenku k dalším mezinárodním projektům,“ podotýká Zdeněk Fránek. Vítěz bude mít na zhotovení díla osmnáct měsíců. Monument bude stát v centru již rekonstruovaného Mendlova náměstí v Brně.

V podmínkách soutěže dávají vyhlašovatelé účastníkům prostor, aby se rozhodli, zda do monumentu zapracují vodní prvek anebo elektřinu. Požadují však trvanlivý a odolný materiál. „A to vůči klimatickým vlivům a možným vandalským zásahům, aby monument vydržel minimálně dvacet let bez újmy. Účastníci soutěže musí také myslet na fakt, že uvnitř díla bude veřejnosti nepřístupný prostor pro schránku s DNA největších donátorů,“ avizuje Carda. Další dárci se najdou jmenovitě na plaketě u monumentu.

Veřejnost může přispívat na transparentní účet 285043097/0300, další informace zájemci naleznou na http://sochapromendela.cz/.

Gregor Johann Mendel se narodil 20. července 1822 v Hynčicích u Kravař a je světově proslulou osobností ohledně pokusů s křížením hrachu, jež prováděl za zdmi augustiniánského opatství. Výsledkem byla publikace „Pokusy s rostlinnými hybridy“, jež položila základy moderní genetiky. Přelomový význam publikace však odborná veřejnost docenila až šestnáct let po Mendelově smrti. Skonal šestého ledna 1884 v Brně. Většina populace zná Mendela především jako vědce, a to jako otce genetiky. Méně známý je jako meteorolog, učitel a včelař. Hlavním tématem publikací, které vydal, byla meteorologie. Dokonce byl první na světě, kdo vědecky popsal tornádo. Stalo se tak v roce 1870, kdy se smršť přehnala nad Brnem. Nejvíce však přírodovědce proslavily už jeho zmíněné pokusy s křížením hrachu, během nichž zkoumal, jak se jednotlivé znaky a vlastnosti dědí z rodičů na potomstvo. Mendelovy zákony o dědičnosti znaků platí dodnes.

Při párování protikladů při oplození využil princip komplementarity. „Komplementární vůči mužovi je žena. Muž vůči muži a žena vůči ženě nejsou komplementární. Komplementární vzhledem k žluté barvě zralého semene hrachu je zelená, komplementární vůči vysoké rostlině hrachu je rostlina nízkého vzrůstu a tak dále. Komplementarita je principem pro vysvětlení vzniku a vývoje znaků u organismů v rámci systému označovanému jako život. Komplementární životu je smrt,“ zní Mendelův objev.

Na univerzitě ve Vídni vystudoval matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatické metody). Gregor Johann Mendel vykonal většinu své práce za zdmi Augustiniánského kláštera na Starém Brně. Zde byl vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníků, ve kterých prováděl své průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, jenž přírodovědec nechal vystavět. Nejcennější památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti.

Jméno zakladatele genetiky nese ve svém názvu Mendelova univerzita v Brně. Rodný dům v Hynčicích je kulturní památkou a vedle expozice věnované Mendelově životu a dílu se v něm nacházejí i exponáty zobrazující venkovský život regionu Kravařsko. V roce 2007-2008 bylo muzeum zcela rekonstruováno za přispění evropských fondů.