Česko od začátku ruské invaze udělilo lidem prchajícím z Ukrajiny 330.226 víz

Česko od začátku ruské invaze na konci února udělilo lidem prchajícím z Ukrajiny 330.226 víz dočasné ochrany. V pátek jich přibylo 1715, to je zhruba o 120 víc než před minulým víkendem. Vyplývá to z údajů ministerstva vnitra na twitteru.

Cizinecké policii se od počátku bojů na Ukrajině nahlásilo 225.302 lidí, v pátek 2209. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, kteří podle dat vnitra tvoří asi třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou tvoří asi tři čtvrtiny ženy.

Od počátku tohoto týdne musí uprchlíci hlásit změnu adresy pobytu v Česku do tří dnů místo dosavadních 30. Zkrátila se rovněž lhůta pro nahlášení u cizinecké policie po vstupu do republiky. Podle ministerstva vnitra to umožní například lépe využít ubytovací kapacity v jednotlivých obcích.

Uprchlíci mají po registraci také povinnost nahlásit, pokud Česko opouštějí, ne všichni to ale učiní. Kvůli tomu má stát podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přesnější data o nově příchozích než o těch, kteří odejdou. Soudí, že by výrazně pomohlo zřízení jednotného evropského registračního systému. Česko má o pohybu uprchlíků horší přehled, protože není hraniční zemí schengenského prostoru.

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají v Česku víza dočasné ochrany, která jim umožňují v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Víza mohou získat uprchlíci z válečných oblastí i lidé z Ukrajiny, kteří v Česku žijí s povolením k přechodnému pobytu.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.

Související

Bílý dům, Washington D.C., USA

Spor v USA graduje. Cíl zatýkat tisíce migrantů denně vráží klín mezi Trumpovy úřady

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států (DOJ) se distancovalo od tvrzení, že Bílý dům stanovil cíl zatýkat 3 000 migrantů denně, což je údajný cíl, který veřejně potvrdil bývalý poradce prezidenta Trumpa Stephen Miller. Tato rozporuplná prohlášení podle webu Politico opět ukazují na nesoulad mezi veřejnými vyjádřeními poradců Bílého domu a právními postoji administrativy.
Uprchlíci, ilustrační foto

Nejsou zátěží, ale příležitostí. Příběh známé malířky ukazuje, jak mohou uprchlíci změnit svět, pokud mají šanci

Faduma Abukar, somálská uprchlice, téměř ztratila naději. Život v Addis Abebě, hlavním městě Etiopie, pro ni dlouho představoval zoufalství. Zatímco s rodinou žila v těžkých podmínkách, malování bylo pro Fadumu jediným únikem, jak ventilovat bolest a frustraci. Bez oficiálních dokumentů, školy a pracovních příležitostí, byla omezena na život uvnitř čtyř zdí. Její příběh zmapoval magazín Time.

Více souvisejících

uprchlíci

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Juraj Blanár

Slovensko se také ozvalo. Ukrajinské útoky na Družbu řeší i s EU

Po Maďarsku se ozývá i Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer-SD) v nedělní diskuzní relaci na televizní stanici JOJ řekl, že ukrajinské útoky na ropovod Družba jsou v rozporu se slovenskými zájmy, ale neprospívají ani Kyjevu. Maďarský premiér Viktor Orbán si dokonce stěžoval v Bílém domě. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Muž, který chce zemřít v KLDR. Většinu života byl v "zajetí" na jihu, ale na domov nezapomněl

Pětadevadesátiletý Ahn Hak-sop, bývalý severokorejský válečný zajatec, se na začátku týdne vydal na svou poslední cestu. Chtěl se vrátit na severní stranu Korejského poloostrova, aby byl po smrti pohřben v zemi, kterou stále považuje za svůj jediný domov. Navzdory vysokému věku a zdravotnímu stavu se rozhodl symbolicky projít co nejblíže hranici, kterou považuje za následek „amerického imperialismu“, jenž podle něj brání znovusjednocení rozděleného poloostrova.

před 8 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Sněmovna se opět vzdaluje Motoristům. ANO vede, STAN šlape na paty SPD

Šest kandidujících subjektů, z nichž se největší podpoře těší hnutí ANO, by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. Mandáty se opět vzdálili Motoristům, kteří se propadli pod čtyři procenta. Ke vstupu do Sněmovny je nutné získat alespoň pět procent hlasů. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Den, kdy se válka vrátila do Evropy. Od ruské invaze proti Ukrajině uplyne už tři a půl roku

V neděli uplyne tři a půl roku od chvíle, kdy se ruské tanky přehnaly přes ukrajinskou hranici a rozbily poslední iluze o evropské bezpečnosti. Ráno 24. února 2022 se stalo bodem zlomu, okamžikem, kdy se stabilita poválečné Evropy proměnila v křehký a vratký rámec. Stejně jako si svět pamatuje datum 11. září 2001, i tento únorový den zůstane navždy spojen s návratem války do Evropy.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Na Slovensku zemřel člověk, kterého zranil daněk. (23.8.2025)

Snaha pomoci se vymstila. Na Slovensku zemřel muž, kterého zranil daněk

Na Slovensku se v posledních letech potýkají s opakovanými útoky medvědů na člověka, ale smrtelná zranění umí způsobit i jiná zvířata. Důkazem je smutný případ z Dolné Strehové v Banskobystrickém kraji, kde o život přišel muž, který se snažil pomoci daňkovi zaklíněnému v plotě. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

PPF

PPF zcela ovládne Kellnerová s dcerami. Bude je to stát desítky miliard

Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela zásadní dohodu týkající se skupiny PPF. Nevlastní syn miliardářky má být vyplacen, za svůj desetiprocentní podíl dostane přes 40 miliard korun. Jde o další významný milník v nedávné historii společnosti po tragické smrti Petra Kellnera v březnu 2021. 

včera

Pete Hegseth

Pentagon vyhodil muže, který po útoku na Írán oponoval Trumpovi

Pentagon, přesněji americký ministr obrany Pete Hegseth rozhodl o vyhazovu zpravodajské agentury Jeffreyho Kruseho. Informovala o tom BBC. Děje se tak jen pár dní poté, co Bílý dům zpochybnil závěry zpravodajců ohledně škod napáchaných úderem proti íránským jaderným zařízením. 

včera

Tentokrát žena. K podílu na smrti Matthewa Perryho se přiznává další osoba

V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy